Tak nevím, zda dojedu. Cesta vede městy, která neznám. Pro jistotu jsem si nechala obrovsku časovou rezervu kdybych náhodu zabloudila.

Hromada věcí, které si Kato a já bereme s sebou mě nemile překvapila. Kato se s vážnou tváří ptal, zda opravdu odjíždíme na pouhé tři dny a jestli jsem omylem nesbalila krámy na celý měsíc.

Anička měla včera svátek. Moc se těšila na dárky - jenže já netušila, co jí vybrat.

Vlastně jsem původně chtěla jet s Liánou někam na výlet, jenže dopolední události se mi trochu vymkly.

Z výletu na Bačinská jezera

Jen malá fotenka z prvního dne po návratu domů:

Škoda, že jsem nezdokumentovala venkovní sušák.

Aneb první článek o tom, co bylo na dovolené.

Hnusné počasí zkřížilo mi plány.

Návrat do reality probíhá jen velmi těžce.

Slunce svítí, pofukuje

vstává nový den

mám dnes spoustu poviností

radši bych šla ven

do batohu koláče

natáhnout si maskáče

vyrazit si podle vody

na vycházku do přírody

dnes je to jen sen.

Ano vážení a milí, už je to tady, soutěž o nejlepší strip má svého výherce. První místo získává s neuvěřitelnými 55% hlasů Krt a za odměnu dostává slibovaný upe supa diplomek. Ostatní samozřejmě ukrutně závidí a honem spěchají tvořit stripy do dalšího kola na téma Dovolená.

Vystoupila jsem z autobusu, nahodila na záda batoh a přes rameno ukrutně těžkou tašku a doplazila jsem se na nedaleké stanoviště taxi.

Nebyl to jen ležing na pláži.

Tak skončila moje první dovolená po......no po mnoha letech. Jak to bylo doopravdy? Až vstřebám zážitky a přeberu záplavu fotek, uvedu vše na pravou míru.

Vedrem a dlouhou cestou kodrcavým autobusem zmožení cestovatelé dorazili k moři.

Uprostřed jedné noci černé jako příliš silná káva rozžhavila jsem věšteckou kouli a nahlédla do budoucnosti v touze seznat události dní příštích, zejména těch dovolenkových.

Prázdniny jsou dlouhé a nudí se už i legáčci.

Nad ránem mě budí kopanec do hlavy .

Ano, další soutěž o nejlepší strip je tady. Téma se nabízí samo a je jím Dovolená. Zasedněte tedy k Toondoo či jinému oblíbenému stripgeneratoru a pilně tvořte. Stripy pak zasílejte na můj již známý mail, kdo ho ještě nezná, najde ho v profilu. Čas máte asi tak do......no řekněme do 5.srpna. Potom vypukne hlasování. Účast všech je poviná, odměnou bude opět úžasňoučký diplomek.

Naši politici jásají nad radarem, Rusko vyhrožuje a u Kluka plane vášnivá debata. Tož i já se přidávám se svou troškou do mlýna.

Balím se podle svého superdokonalého seznamu, na kterém nechybí žádná ze základních lidských potřeb nutných k přežití na pláži, jako jsou plavky, ručník a opalovací krém. Dvě cestovní tašky jsou nadupány až k prasknutí a já si říkám, jak těch pár maličkostí může zabírat tolik místa.

Kdysi dávno v předaleké galaxii....

Na stránkách cestovky, se kterou jedu na dovolenou, našla jsem pár pěkných fotek, o které se s vámi musím podělit, abyste věděli, kde se budu celý týden flákat.

Do soutěže o nejlepší strip dorazily tři vaše výtvory. Téma bylo Vysvědčení.

Mezi starými fotkami našla jsem důkazy, že pohyb nebýval dceři tak cizí jako dnes.

Fotky nic moc ale dokument je to zajímavý. Na dvorku pod střechou máme rehkovník a rehci v něm žijí už léta. Včera přišel ten den, kdy mláďata vylétla z hnízda. Spíše tedy vypadla. Jedno jsme našli na zemi mrtvé. A potom jsme uviděi rehčí rodiče, jak zalétávají se zobáčky plnými dobrot k nám do průjezdu. Rehčata místo aby se učila létat, schovala se za zahradnické nářadí a odmítala vylézt ven.

bojim bojim

Trénujem ho odmalička

V sobotu jsem ležela. Ležela jsem od rána, vlastně jsem se ani nemínila pořádně probudit. Inspirována článkem u Jarmika, vytáhla jsem z knihovny Dvacet tisíc mil pod mořem a s knihou v ruce užívala si marodění.

Na začátku byly dvě konvice. Paní Konvice spořádaně vařila vodu na čaj a kávu u nás doma v kuchyni. Pan Konvice trávil veškerý čas na pracovním stole v jedné nejmenované fabrice a podle toho také vypadal. Přestože jen jednou denně vařil vodu na polévku, upatlaný byl jak čuně. Žili odděleně, jen jednou za rok přicházíval pan Konvice domů trochu se umýt.

Příprava na dovolenou je vážná věc. Sepsala jsem si sáhodlouhý seznam věcí nezbytných na dovolené, vodítkem mi byl mail od kamaráda, který to celé organizuje. Zjistila jsem, že nemám co na sebe. Vydala jsem se tedy na nákupy.

Něco mi říkal. Jen nevím co. Ale strašně mě to vyděsilo. Nevíte, co to mohlo být?

V noci mě budí bouřka. Zavírám dveře do zahrady, kterými pouštím do pokoje chladný vzduch a snažím se znovu usnout.

Sedím si tak s kamarádkou v naší oblíbené venkovní zahrádce, popíjím pivko, pozoruji cvrkot na silnici.