V pátek večer jsem šla cvičit a Anička se mnou.
Po včerejší návštěvě okresní pobočky Úřadu práce je mi až blujno.
Ty pohlednice, co vídám na stánku, vypadají posledních třicet let pořád stejně. Jsou nudné.
Vlastně bych teď měla zadělávat na chleba, ale nechce se mi. Nechce se mi vůbec nic, ostatně jako vždycky.
Ano, právě dnes to bylo.
Šmoulové povyrostli a nejspíš se skřížili s elfy či s kým, bo najednou měří tři metry a mají špičatá ouška a navíc mají svoji vlastní planetu.
Na prvého máje jsme si vyjeli na výlet na hrad Sovinec. Letáky vylepené všude po kraji slibovaly bohatý program s šermíři a podobnými zjevy, večer oheň a pálení čarodějnic.
To jsem tak potkala na ulici kamarádku, kterou jsem neviděla aspoň dva roky.