Šmoulové povyrostli a nejspíš se skřížili s elfy či s kým, bo najednou měří tři metry a mají špičatá ouška a navíc mají svoji vlastní planetu. Planeta Pandora je pokryta bujnými tropickými pralesy plnými divoce vyhlížejících šestinohých zvířat. Třímetroví Šmoulové domorodci Na´vi tu žijí primitivním životem v souladu s přírodou a vůbec se jim nelíbí, že si na Pandoře lidé vybudovali základnu a doly, ve kterých těží vzácný a drahý minerál unobtanium. Na´vi silně připomínají americké indiány, ječí jako indiáni a díky bohatým zásobám unobtania pod svou vesnicí budou i vyhlazeni jako indiáni. Tedy pokud se do toho nevloží kladný americký hrdina.
Jamesi Cameronovi se podařilo nacpat do skoro tříhodinového filmu snad všechny žánry, které mají diváci rádi. Jednoduchý děj pochopí každý, tatínka potěší akční scény plné střelby a výbuchů, maminku dojme láska Jakea a Neytiri, puberťákům připomene uměle vytvořená příroda na Pandoře prostředí jejich milovaných počítačových her (obzvlášť létající hory jsou povedené), pro menší děti se film stane oblíbenou pohádkou, od které se hned tak neodtrhnou (věkové doporučení od 12ti let mi přijde zbytečné, vyloženě brutální scény ve filmu nejsou).
Poprvé jsem Avatar viděla v kvalitní verzi stažené odkudsi z hlubin internetu a líbil se mi. Potom mě syn přesvědčil, že mám koupit originální DVD. Skoukli jsme ho a byli zklamaní, film stojí na kvalitní grafice a tu zakoupené DVD nemá. Zajela jsem si tedy spravit dojem do nejbližšího kina a podívala se na Avatar na velkém plátně v 3D. Tož, plátno má cosi do sebe, ale 3D mě moc neoslovilo, nejspíš proto, že nemám kontatkní čočky a musela jsem pod speciální brýle nacpat i ty svoje dioptrické a po třech hodinách jsem měla už docela slušně otlačený nos.
Závěr: Stojí za to Avatar vidět. Aj dvakrát. Hlavně kvůli té grafice.
Jiný konec
