Sama doma

31. březen 2008 | 09.00 | rubrika: bláboly jen tak
Budiž pochválena ona vzácná chvíle, kdy jedinou osobou v našem domě jsem já.
komentáře (4) | přidat komentář | přečteno: 125x

Maloměstská drbna

30. březen 2008 | 19.50 | rubrika: bláboly jen tak
Přestože jsem na myheritage.cz skončila jako starý dědula, moje tvář je v reálu dobrosrdečná až prostoduchá a svou maminovitou upřímností láká ostatní ke svěřování. Na což občas doplácím. A nemám to ráda. Nemám ráda, když něco řeknu, někdo druhý to k nepoznání překroutí, řekne třetímu a ten mi vynadá, že šířím drby. Ve chvíli, kdy jsem takto osočena, nedokážu dost pohotově reagovat a místo obhajoby začínám nevěřícně kulit oči a nesouvisle blábolit, čímž jen stvrdím svou nedůvěryhodnost. Když najdu patřičné argumenty, bývá už pozdě. Jsem za padoucha, který pomlouvá své okolí a roznáší drby. Postupem doby se tak ze mě stala osoba naslouchající, která raději nekomentuje, co jí druzí říkají. Nebaví mě dostávat se do situací, kdy jsem obviňována z šíření pomluv a roznášení intimností po našem městečku. Ne, opravdu jsem to nebyla já, kdo o kamarádce vykládal, že páchá na bazénu sexuální orgie. Ani jsem nevyzradila jednoho tajného agenta. Že po sobě sousedi stříleli není pomluva, ale pravda. Tož tak je to.

Snídaně

30. březen 2008 | 14.36 | rubrika: stripy
cool-cartoon-20

Kurs miminštiny lesson 1

30. březen 2008 | 10.01 | rubrika: bláboly jen tak
Domluvíte se s malými dětmi? Že moc ne? Že jsou tak malé, že jim rozumí jen jejich rodná matka? Pro zlepšení komunikace s batolaty uvádím zde první díl slovníku miminštiny. Slovník vznikal dlouholetým výzkumem řeči u několika jedinců druhu homo sapiens sapiens a je užitečnou pomůckou pro všechny tetičky, strýčky jakož i tatínky, kteří jsou zneužívání k hlídání batolat v době, kdy se matka věnuje něčemu takovému jako je osobní hygiena či návštěva zubaře.

Zkusila jsem to také

28. březen 2008 | 23.40 | rubrika: bláboly jen tak
Podle hesla "co má Sargo a Vilímci, to musím mít taky" zkusila jsem si tady najít, komu jsme podobní.
komentáře (9) | přidat komentář | přečteno: 114x

Nestrhej

28. březen 2008 | 22.15 | rubrika: bláboly jen tak
Původně jsem hledala něco úplně jiného.

Zachránkyně

28. březen 2008 | 11.26 | rubrika: stripy
cool-cartoon-20

Proč se nepochlubit svou nekonečnou dobrotivostí .

Bankrot

28. březen 2008 | 11.26 | rubrika: bláboly jen tak
Jednou jsem si šla do svého oblíbeného obchůdku koupit nějaké prádélko. Zboží tu měli kvalitní, převážně české, ceny přijatelné, chodívala jsem si sem pravidelně doplňovat zásoby kalhotek, košilek a ponožek. Leč tentokrát byl obchůdek zavřený a výloha prázdná. Po pár týdnech pustnutí objevilo se ve výkladu cosi červeného a nad dveřmi nápis Sex shop. Také upozornění, že mládeži mladší 18ti let je vstup zakázán. Pokaždé, když jsem šla kolem, neubránila jsem se jisté zatrpklosti nad zkažeností dnešního světa, ve kterém prodej sexuálních pomůcek vítězí nad zbožím užitečným, ba nezbytným. Minulý týden šla jsem kolem zas. Zmizel nápis Sex shop, zmizela cedulka s otvírací dobou, obchůdek je zase prázdný. Prodej erotického zboží zkrachoval. Netřeba plodnému lidu moravskému šidítek a povzbuzovátek, život milostný kypí tu i bez drahých berliček, od přírody máme tolik fantazie a síly, že v sexshopech utrácet nemusíme, vystačíme si sami. Chudák obchodník nevydělal. Jsem moc zvědavá, jaké zboží se objeví v obchůdku příště.

Lék na nespavost

28. březen 2008 | 11.25 | rubrika: stripy
cool-cartoon-18

Lenivka

25. březen 2008 | 09.28 | rubrika: bláboly jen tak
Sedím u počítače, pouštím si písničky, tupě zírám na obrazovku, v hlavě prázdno, tělo znavené. K ranní kávě přikusuji zbytky velikonočního beránka. Nechuť do čehokoliv vzrůstá. K činnosti mě nepřinutí ani hora nádobí ve dřezu, dopraná pračka či drobky na podlaze. Pravda, už jsem stihla ustlat a vykopat děti do školy, chaos, který tu po nich jako každé ráno zbyl, mě dnes nechává chladnou. Manžel mi před chvílí přivezl šicí stroj z opravy a doufá, že už mu konečně zašiju díry v montérkách. Občas se mi tohle prostě přihodí. Nechce se mi dělat vůbec nic a už vůbec ne to, co bych měla.

Veselé velikonoce

24. březen 2008 | 20.15 | rubrika: bláboly jen tak
V neděli večer jsem se vrátila zpět k rodince. Původně jsem chtěla barvit vajíčka a vytvářet na poslední chvíli doma velikonoční atmosféru, únava mě ale záhy zahnala do postele a výroba krasllic se tak přesunula na ráno. Ráno jsem začala hledat barvy na vajíčka. někam se záhadně ztratily. Prošmejdila jsem celý dům, barvy nikde. Zato jsem našla obrovské kolo izolepy, dvě lahvičky černé tuše, gumovou zástěru, vyschlé lepidlo, bombičky do pera (nikdo u nás bombičkovým perem nepíše), prošlá semínka ředkviček a další pozoruhodnosti. Nu což, obarvím vajíčka v cibulových slupkách. V kuchyni se na dně košíku s cibulí krčila jedna jediná cibulka v tenké slupce. Tak jinak. Budu improvizovat. Uvařila jsem dvacet bílých vajec. Hledím na ně a marně přemýšlím, co s nimi.

Aktualizace: malá ukázka toho, co jsme nakonec s holkama stvořily
vajicko.jpg

Na koledě

24. březen 2008 | 11.33 | rubrika: stripy
koleda
Mimochodem - nevíte někdo, co přesně znamená "hody hody doprovody" ?

Vycházka

23. březen 2008 | 06.04 | rubrika: stripy
Nemůžu si odpustit malý stripeček o tom, jak to na našem čtvrtečním výletě vypadalo .
vychazka

Velikonoční trapmoty

21. březen 2008 | 20.04 | rubrika: bláboly jen tak
Ráno mi volala babička, jestli bych ji nemohla odvézt na křížovou cestu. S sebou jsem měla vzít i dědičky, aby se účastí na této akci poučily o věcech náboženských. Souhlasila jsem, dětem zavelela, nechť se oblékají a honem šla ještě zadělat na chleba, ať se upeče, než se vrátíme. Vytáhla jsem sáček se směsí z krabice....a fůů, kuchyň byla plná mouky. Sáček měl na dně díru jak hrom, mouka z něho vylétla rozsypala se na linku, na sporák, na podlahu.....Zaklela jsem a honem začala tu spoušť uklízet. Čas běžel, babička volala, kde jsem. Do telefonu jsem zalhala, že už vyrážím z domu a dětem poručila nasedat do auta. Všichni tři byli ještě v pyžamech. Bylo jasné, že letos se křížové cesty účastnit nebudou. Zapla jsem pekárnu, vylétla z domu, naskočila do auta a tryskově vyjela pro babičku. Naložila jsem ji, ke kostelu jsme přijely právě včas. Venku fučel vichr a dával tušit, že letos si tuhle akci opravdu užijem. Než jsme v hloučku ostatních věřících prošly všechna zastavení, byly jsme obě zmrzlé na kost. Babi moudře poznamenala, že je škoda, že jsme tu autem, neb jinak by mě pozvala na svařák. Tak mě aspoň pozvala na kafe a na indiánka. Když jsem rozmrzla, vrátila jsem se domů uvařit rodince oběd. Také jsem musela udělat velký nákup, neb dva dny nebudu doma a moji drazí by za tu dobu jistojistě pomřeli hlady. Večer ve mě začalo trošku hlodat svědomí z toho, že je opouštím právě na Velikonoce. Hnána pocitem viny pustila jsem se do pečení různých dobrot, buchet a beránka. V kuchyni to vonělo vanilkou a pečením, práce mi šla hezky od ruky. Nastal vrcholný okamžik, vyklopení beránka z formy. Zadní díl šel odklopit lehce, beránek vypadal nádherně. Ale vyklopit nešel. Trochu jsem se ho snažila odšťourat špejlí, pořád to nešlo. Nepomohla ani studená utěrka. Beránek se zarputile držel formy. Trochu jsem s ní zatřepala. Půl beránka vypadlo, půl zůstalo uvnitř. Pronesla jsem pár velmi neslušných slov. Vyklápění buchty dopadlo nemlich stejně. Šoupla jsem do trouby kuřecí stehýnka, ať mají moji miláčci zítra co k obědu. Trosky beránka a buchty dostane manžel k večeři, až přijde z práce a až se stehna dopečou, pustím se do beránka č.2. Tak snadno se nevzdám...

Srandovní den

19. březen 2008 | 23.01 | rubrika: pozdravy ze školy
Včera jsem šla koupit toaletní papír a jak tak koukám v papírnictví po regálech, objevila jsem party čepičky, 6ks za 17kč. Přišly mi ideální na plánovanou škaredou středu, kdy děcka měla jít do školy oblečená co nejsrandovněji. Dnes ráno jsem vyhrabala ze skříně to nejbarevnější oblečení, co máme - při té příležitosti jsem zjistila, že jsem asi při výběru oblečení pro děti příliš konzervativní, neb mají v šatníku samé neutrální slušné a rozhodně ne legrační věci. Ve škole jsem doprovodila Aničku až do šatny a tam mi spadla čelist - ostatní děti byly oblečeny opravdu hodně vesele, fantazie ostatních maminek byla bezbřehá, dítka byla převlékána do nejneskutečnějších kostýmů, nasazovány klaunské nosy, zaplétány komplikované copánky plné barevných gumiček a v líčení si maminky nezadaly s profesionálními filmovými maskéry. Anička měla na hlavě4 copánky, 2 culíky a čepičku, na sobě červené tričko, punčocháče a Lindiny černé šortky s lebkami. Nejveseleji se oblékla paní učitelka, oděv nedefinovatelného tvaru doplňoval oranžový turban a divoké líčení. Ve třídě se dnes určitě nikdo neškaredil, po vyučování se děcka vracela celá rozjásaná a bylo vidět, že poslední předprázdninový den si všichni užili.

Na návštěvě

19. březen 2008 | 22.51 | rubrika: bláboly jen tak
navsteva

Maminka zase spí

19. březen 2008 | 19.30 | rubrika: bláboly jen tak
Už víc než rok chodím pravidelně na vakcínu proti alergiím a doufám, že časem mě tyhle injekce zbaví mé věčné rýmy. Reakce na ně mívám různou - někdy se neděje skoro nic, někdy mi ruka oteče, objeví se obrovská modřina, celé to bolí a posléze bolest postupně přejde v dost vlezlé svědění. Drbání je samozřejmě zakázáno. Takovou reakci jsem měla před čtrnácti dny. Tentokrát, třebaže mi paní doktorka píchla stejně velkou dávku vakcíny, skolila mě injekce trochu víc. Po obědě jsem začala cítit převelikou únavu, rozklepala mě zimnice a padla na mě taková podivná malátnost a slabost. Moudře jsem usoudila, že nejlepší bude zalézt do postele a vyspat se z toho. Asi za dvě hodiny mě vzbudil zvonek - to za synem přišel kamarád. Tiše jsem doufala, že nepůjde dál, na nějaké návštěvy jsem opravdu neměla náladu. Dál nešel, ba naopak, měl s sebou psa a vylákal synátora ven za účelem venčení. Toho psa. Ikdyž zdáli si lze dotyčného labradora díky zakulacené postavě snadno splést s prasátkem. Hoši odešli, já se malátně rozhlédla kolem sebe. Na zemi se povalovala souvislá vrstva hraček, povětšinou autíček a kostek, počet špinavého nádobí roztahaného po obýváku převyšoval počet kusů čistého nádobí v kuchyni, většina Katova oblečení byla vytažena ze skříně a válela se na křesle. Vstala jsem, zatočila se mi hlava, přesto jsem v záchvatu mateřské zodpovědnosti pověsila alespoň pár košil a kalhot zpět do skříně. Přitom jsem zjistila, že některé kusy synkova šatstva podivně páchnou. Inu, když je hoch neodnese do koše s prádlem, samy tam neodskáčou. Cestou na WC jsem provedla obhlídku zbylých částí bytu, situace tu byla podobná, dřez v kuchyni plný nádobí, stůl pokryt špinavými talíři od oběda, linka samý drobeček. Do dětského pokoje jsem skoro měla strach vstoupit a mé tušení mě nezklamalo. I tady bylo takřka všechno šatstvo mimo skříň, ramínko na šaty je pro dcerunky vynález dosud neobjevený. K jejich dobru budiž přičteno, že u nich nic nepáchlo, neb zejména starší má sklony házet mi do špinavého prádla trička, které měla na sobě pouze hodinu a pak se kvůli hudebce, návštěvě kamarádky či jiné veledůležité události převlékla do jiného. Zalezla jsem se svou bolavou rukou a ospalou myslí zpět do postele. Nebudu to řešit. Vyčkám návratu svého živitele z roboty, nechť dítka srovná silou otcovské autority.

Blablabla

18. březen 2008 | 12.15 | rubrika: bláboly jen tak
drbny

Modré pondělí

17. březen 2008 | 19.06 | rubrika: pozdravy ze školy
Dětičky ve škole se na Velikonoce připravují opravdu zodpovědně. A jelikož je dnes modré pondělí, šli dnes do školy všichni v modrém oblečení. Na žluté úterý bude celá třída pěkně žlutá a na škraedou středu mají mít na sobě něco srandovního, aby se ani náhodou neškaredili. Modré ani žluté oblečení nedělá Aničce problémy, šatník má přepestrý a vždycky je z čeho vybírat. Co ale s tím srandovním oblečením na středu? Snažím se vymyslit něco originálního a neotřelého, fantazie ale selhává. Posedlá mateřskou dokonalostí nemohu dopustit, aby Anička šla do školy v něčem méně legračním, než ostatní děti. Možná by bylo lepší ji na středu omluvit, než se mateřsky znemožnit. Konkurence je v naší třídě opravdu velká, maminky nápadité a šikovné. Co já si chudák jenom počnu....

Drobné úpravy

17. březen 2008 | 08.25 | rubrika: stripy
oprava

Krvák

17. březen 2008 | 01.00 | rubrika: bláboly jen tak
Aneb co se děje, když mamka spí.
To jsem tak přijela s nákupem domů a Anička hned začala šmejdit po taškách, cože to vezu dobrého. Našla špalíček uzeného a hned se do něho chtěla pustit. S uzeným jsem ale počítala na večeři, tak jsem jí vysvětlila, že si musí nechat zajít chuť. Aničce uzené stále leželo v hlavě. Nevzdávala se, šla se zeptat tatínka, zdali by on jí to uzené dovolil. Manžel se ale obměkčit nedal, dobře slyšel, že jsem dítku uzené zakázala.
Celá unavená šla jsem si na chvíli odpočinout. Ze spánku mě vytrhlo převeliké kvílení a pláč. Anička přiběhla, prstíček si držela, krev kapala na podlahu. Honem jsem vlekla Anič do koupelny opláchnout prstík studenou vodou. "Nechci umřít, nechci umřít" ječela Anička, když viděla, kolik krve jí teče, vana byla celá pocákaná jako bychom v ní poráželi čuníka. Uklidňovala jsem dítko a zjišťovala, cože se to vlastně stalo. Anička se pořezala. Rozhodla se obelstít nepřejícné rodiče a když viděla, že spím, vytáhla uzené a začala krájet. A pořezala se moc hezky. Krátká, ale hluboká rána neustále krvácela, manžel se začal oblékat, neb tušil, že se pojede do nemocnice. Při slově "nemocnice" začala Anička kvílet ještě víc. Museli jsme jí slíbit, že ještě chvíli počkáme a když prstík přestane krvácet, žádné šití nebude. Anička seděla na gauči, zakrvácený prst zalepený náplastí a omotaný kapesníkem držela pěkně nahoru. Měla jsem velkou chuť jí nařezat - a zároveň ji politovat.

Dokonalý manžel

17. březen 2008 | 00.18 | rubrika: stripy
Ten můj, samozřejmě
manzel

Jarní novoty - 2.díl

16. březen 2008 | 22.59 | rubrika: bláboly jen tak
Jarní sluníčko prozařující náš útulný domeček odhalilo, že přes zimu se tu a tam cosi pokazilo, někde se něco odprýsklo či ulomilo a je tedy zapotřebí drobných oprav. Sestavila jsem tedy (za manželova okázalého nezájmu) seznam potřebných věcí a odfrčela na nákup do nejbližšího Baumaxu. Jako asistentku jsem si vzala s sebou starší dcerku. To se ukázalo být jako nesprávné rozhodnutí hned po vstupu do marketu. Dcerka se zmizela v oddělení koupelnových doplňků aby se po pár minutách zjevila s obrovitým zrcadlem v náručí a že prý ho nutně potřebuje, neb zrcadlo, u kterého se doma líčí a češe, je malé, pitomé a úplně na nic. Hm. Pokusila jsem se dcerunku nalákat na výběr desky na skříňku pod mikrovlnku, moc nadšeně se netvářila. Nesdílela ani mé nadšení nad samolepícími lištami na elektrické kábly, které mě uvedly do menší extáze, když jsem si představila, jak skryjí všechny ty šňůry, které se nám plazí po kuchyňské lince a plandají nad sporákem. A pak objevila krabice. Plastové boxy do kterých by se vešel všechen holčičí nepořádek, který ona tak ráda hromadí. Vrátila zrcadlo a naložila do vozíku boxy. Boxy putovaly zpět do regálu, když jsem zjistila jejich cenu. Usoudila jsem, že nepořádek se dá stejně dobře uklidit i do krabic od bot a jestli se to Lindě nelíbí, může si je polepit barevnými papíry. Ještě pár vrtáků, nějaké ty vruty......Linda opět zmizela a za chvíli mi nenápadně házela do vozíku samolepky, velikonoční zajíčky na špejli, barevná plastová vajíčka...U pokladny jsme za nákup dostaly kbelík hlíny, naložily všechno to haraburdí do auta a frčely domů. Frčely jsme tak rychle, že se při jednom prudším přibrždění kbelík vysypal. Ještě teď si ze mě manžel utahuje, že prý chci v autě pěstovat kytky.
A doma se kutilo. Samolepící lišta skryla kábly jen na chvíli - přes noc se sama odlepila a spadla. Budeme ji léčit chemoprénem. Úsporné žárovky za velevýhodnou cenu svítí divně. Náhradní díl do koupelnové baterie má špatný rozměr. Ještě že aspoň ty vrtáky a vruty jsem koupila správné. Nejlépe jsem dopadla s deskou na skříňku, která svou novotou nenápadně zdůrazňuje potřebu nové desky na celou kuchyňskou linku. Jak zákeřné.

Jarní novoty - 1.díl

16. březen 2008 | 12.31 | rubrika: bláboly jen tak
V sobotu ráno jsem se vydala na trénink, který ovšem nebyl, jelikož se opravovala zeď v tělocvičně, což věděli všichni kromě mě. Věděla bych to také, kdyby mě má nezvedená děcka občas pustila na internet, abych mohla zjistit, co je nového. Vznikly mi tak nečekaně dvě hodiny volného času, které jsem využila šmejděním po marketech. V kauflandu mi padl do oka pěkný závěs do koupelny. Byly tam dva druhy, za padesát korun a za stopadesát, do oka mi padl samozřejmě ten za stopadestát. Hnědé, béžové a modré čtverečky jako by byly stvořeny přímo pro moji koupelnu. Chvíli jsem váhala, pak jsem ho šoupla do vozíku mezi pytel brambor a balík minerálek a těšila se, jak bude v koupelně krásně vypadat. Příchod jara ve mě budí touhy vylepšovat doma co se dá, malovat, stěhovat, opravovat a krášlit byteček, nový závěs do mé jarní posedlosti zapadal, už už jsem viděla svoji koupelnu jak z časopisu Svět koupelen. Doma jsem závěs vybalila - krásně smrděl novotou, tak, jak umí smrdět jen pořádný kus čínského pvc. Pověsila jsem ho - a opravdu vypadal moc pěkně. Oko mi padlo na ručníky pověšené vedle. Neladily. Moje krásné měkounké ručníky s novým závěsem neladily. Uááá. Kvůli závěsu budu muset koupit pár nových ručníků. Ne že by mi to vadilo - jen nevím, co na to řekne rodinka. Každý má přidělený svůj ručník podle barvy a nějaké změny mi netrpí. Když jsem před časem koupila synátorovi béžový ručník, odmítl a stále používá svůj milovaný vydřený zelený. Holky zase trvají na svých holčičích barvičkách, těžko je přesvědčím na něco méně jásavého než je oranžová či růžová. Svět koupelen se nekoná. Aspoň prozatím.
zaves

Medvědí řešení

16. březen 2008 | 09.21 | rubrika: stripy
turistivlese

O strachu

14. březen 2008 | 21.03 | rubrika: stripy
strach

Kočka leze dolů

14. březen 2008 | 08.33 | rubrika: bláboly jen tak
Anička hraje na housle a na housle je třeba pravidelně cvičit. Pravidelné cvičení ovšem vyžaduje disciplínu a tu naše holčička ještě nemá. Místo několikaminutového každodenního šmidlání cvičí jen párkrát do týdne, když už se ale odhodlá, stojí to za to. Místo pár minut fidlá klidně hodinu. Ve středu pilovala polulární song "Kočka leze dolů", pro neznalé uvádím text i s notami (noty jsou pro flétnu, na housle to vychází trošku jinak) :
kocka



N
ápěv je jednoduchý a velmi vlezlý. Po půlhodině poslechu Kočky (při cvičení musím samozřejmě asistovat, chválit a povzbuzovat) měla jsem chuť rozšlapat housle, zlomit smyčec, odhlásit Aničku z hudebky a zardousit všechny živé kočky v okolí. Jestli bude dcerunka každou písničku cvičit takto pilně, bude z ní houslový virtuos a já skočím z okna.

Knihovna

13. březen 2008 | 21.39 | rubrika: stripy
knihovna

Nápad

13. březen 2008 | 09.23 | rubrika: bláboly jen tak
V deštivém středečním počasí jsem dělala dětem taxikáře, vozila je do školy, k babičce i do hudebky do sboru. Po hudebce jsme my maminky splkly s paní učitelkou a výsledkem byl nápad, že bychom si mohly jednu písničku zazpívat spolu s dětmi. Maminky ochotné vyjít na pódium vedle svých ratolestí se hned v okamžiku onoho nápadu našly tři a další se jistě přihlásí. Má to malý háček - chystaný koncert sboru bude už v květnu, čili budeme mít co dělat, abychom se písničku naučily a alespoň trochu se secvičily, ať dětičkám koncert nezkazíme. Až nebude nikdo doma, začnu pomalu rozcvičovat hlasivky, za poslední roky používané spíš k hulákání po dětech než ke zpěvu, ať nedělám ostudu .
sbor
O Vánocích zazpívaly dohromady děti z přípravky s velkým sborem.
sbor
S živou kapelou to znělo báječně.

Slota

13. březen 2008 | 00.08 | rubrika: stripy
slota

Na zahrádce

12. březen 2008 | 17.33 | rubrika: stripy
jaro

Okna

12. březen 2008 | 09.20 | rubrika: bláboly jen tak
Ráno mě vzbudil vítr a silný déšť bušící na okna. Ano, na ta okna, která jsem o víkendu pracně myla, abych je měla na Velikonoce pěkně čisté. Naivně jsem věřila, že čtrnáct dní to vydrží. Nevydrželo. Na oknech mi usychají špinavé kapky a vzbuzují ve mě myšlenky takřka filozofické. Něco o marnosti lidského konání a životní cestě.
Znovu to tedy mýt nebudu. Tento víkend si pojedu užívat, o Velikonocích upeču beránky pro sebe i pro kamarádky a přes špinavá skla se budu dívat, jak mi hezky kvetou primulky za oknem.
sterka

Noční můrka

12. březen 2008 | 00.37 | rubrika: stripy
Tak se mi nějak přihodilo, že nemůžu usnout. Asi jsem si neměla dávat toho šlofíka po obědě....
nespavost

Velikonoční úkol

11. březen 2008 | 08.01 | rubrika: pozdravy ze školy
Došlo na nejdůležitější předvelikonoční domácí úkol - totiž vyfukování vajíček. Mrzutě jsem hleděla do lednice, třicet hnědých minivajíček zakoupených v akci v hypermarketu vůbec nevypadalo jako kandidáti na kraslice. Musela jsem tedy zajít do města a poshánět vejce normální velkosti, pokud možno bílá. Koupila jsem šest pěkných bílých vajíček a s pocitem dobrého úlovku chvátala jsem domů. Nachystala jsem si špendlík, špejli a kastrolek na vajíčkovou hmotu (hádejte, co bylo k večeři) a ptám se dcerunky, kolik že těch vajec mám vyfouknout. Že prý dvanáct. Polil mě studený pot. Buď zešílela paní učitelka, nebo mám hóódně sklerotické dítě. Přiklonila jsem se k druhé možnosti a vyfoukla čtyři vajíčka, víc po mě paní učitelka nemůže chtít (něco uvnitř mě mi říká, že vejce měla být dvě). Při vyfukování čtvrtého už se o mě pokoušely mrákoty a astmatický dech se úžil, ještě že byl po ruce Ventolin. Jestli to tak půjde dál, bude mi při domácích úkolech asistovat záchranka.
vejce

Nepříjemné zjištění

10. březen 2008 | 20.21 | rubrika: uhm
Autor blogu vyžaduje pro čtení tohoto článku heslo.

MDŽ

8. březen 2008 | 21.08 | rubrika: bláboly jen tak
A máme tady MDŽ. Manžel, jsouce v pracovní neschopnosti, svátek zcela přehlédl, neb díky marodění nemá potuchy, kolikátého je. Nevadí, natrhám si kytku, koupím flašku a půjdu slavit s kamarádkou. Beztak jsme domluvené, že pojedeme na hřbitov uklidit hroby, když je dnes tak hezké počasí. A pak půjdeme oslavit, že máme stejná práva jako muži. Tedy alespoň papírově máme stejná práva. A jelikož už musím běžet, dopíšu tento článek až večer, takže se těšte na aktualizaci .

Aktualizace

S
plácala jsem oběd, naložila kamarádku a vyrazily jsme na hřbitov. Jelikož máme každá rodinu jinde, navštívily jsme hřbitovy dva. Před prvním seděly na lavičce dvě babky z nedalekého domova důchodců, opalovaly si na jarním sluníčku nosy, důchodcovská idyla. Na hřbitově řádili mrňaví vandalové, každý volný kousek země byl pokryt krtinci. Docela by mě zajímalo, jak chce tohle správa hřbitova řešit - kopečky hlíny vyryté krtčím národem vypadaly tu značně nedůstojně. Na druhém hřbitově sice nebyli krtci, zato nejspíš vandalové lidského původu - někdo se pokusil vytrhnout umělou kytku pevně zasazenou do květináčku na mém hrobě. Rozbité zbytky jsem vyhodila, příště raději místo umělotiny asijského původu uviju věnec z mahonu a chvojí, ten snad nevzbudí takový zájem.
Po dobře vykonané práci zajely jsme s kamarádkou ještě do hypermarketu pro nějaké občerstvení a hurá slavit to MDŽ. Místo bujarých oslav jsme jen ospale koukaly na televizi, jarní sluníčko a práce na čerstvém vzduchu nás zmohla víc, než jsme čekaly. Oslavu své ženské rovnoprávnosti jsem završila doma perfektním zaparkováním auta do našeho průjezdu. Do dnešního dne se manžel vytahoval, že auto umí dobře zaparkovat jen on. Teď už to umím i já.

Anketa

Větší obrázky

6. březen 2008 | 21.31 | rubrika: stripy
wow

Skoro vdova

6. březen 2008 | 10.54 | rubrika: bláboly jen tak
Dnes jsem málem ovdověla. Dopadlo to dobře. Manžel je živý a zdravý. Auto je celé. Řidič červeného kamiónu, který manželovi nedal na kruhovém objezdu přednost a natlačil manžela na svodidla, byl naprášen policii ČR. Ale klepu se ještě teď.

Cesta tam a zase zpátky

5. březen 2008 | 21.44 | rubrika: bláboly jen tak
Dnešní den jsem strávila prakticky celý v autě. A když jsem si sedla večer na zem k učení s Aničkou, neuvěřitelně mě rozbolela kostrč. Hlavní zážitek je ovšem jiný. Vezla jsem synka k lékaři na posouzení trvalých následků jeho starého zranění. O samotném zranění je škoda se rozepisovat, o trvalých následcích také. Zážitkem byla už cesta. Po pár kilometrech jsme vjeli do sněhové vánice, stěrače nestíhaly, divoký vír vloček se rozbíjel o čelní sklo auta, jela jsem skoro poslepu, naštěstí po silnici, kterou dobře znám. Parkoviště u nemocnice bylo plné. Nechala jsem tedy našeho čtyřkolého mazlíčka na kraji křižovatky a modlila se, aby mu nějaký aktivní policista nenasadil botičku. V nemocnici, kde jsem byla poprvé, jsem chirurgii našla vcelku rychle. Sestřička za pultem mi ale zkazila náladu, prý dotyčná ordinace, kam míříme, nalézá se v úplně jiném pavilonu, jelikož chirurgie jsou tu dvě. Hledali jsme druhý pavilion. Směrem, kterým nás sestřička poslala, nebylo nic, co by jen vzdáleně připomínalo chirurgii. Bystrozraký synátor zahlédl drobným písmem psanou cedulku, která nás navedla k chátrajícímu objektu připomínajícímu socialistickou ubytovnu pro dělníky. A v ní to bylo. Samotná prohlídka trvala jen chvilku, pan doktor byl mladý a šikovný, sestřička milá. Za pár minut jsme byli venku. A venku se citelně ochladilo. Dodrkotali jsme se k autu, kupodivu neobotičkovanému, a vraceli se domů. Auta jedoucí proti nám měla kapoty plné sněhu, ve vzduchu zase začaly poletovat vločky. Silnice byla plná břečky, provoz zhoustl, řidiči předváděli obvyklá předjížděcí alotria a zasírali mi přední sklo špinavou vodou ze silnice. Opět jsem jela poslepu. Když pilné stěrače vyšmidlaly na skle volný průzor, zjistila jsem, že projíždím pohádkově zasněženou krajinou, stromy, pole i domky byly zcela nebřeznově zachumelené.

Těšení

5. březen 2008 | 11.37 | rubrika: bláboly jen tak
prekvapeni
Více na blogu našeho milého admina .
žádné komentáře | přidat komentář

Úklid

4. březen 2008 | 09.05 | rubrika: stripy
Inspirace ze života, přesněji ze včerejšího večera .
uklid
Všechny zobrazené osoby jsou skutečné a jestli se poznaly, dobře jim tak.

Narozeniny

3. březen 2008 | 08.30 | rubrika: bláboly jen tak
Nedělní ráno. Tenký hlásek vedle mě začal zpívat: "Anička má narozeniny, Anička má narozeniny.."
Vysoukat se z postele bylo po nedospané noci těžké, ale mateřská zodpovědnost mi nedala a po obrovském hrnku ranní kávy pustila jsem se do pečení dortu. Holčička měla přesné požadavky, poručila si žlutý korpus, bílou polevu, dort musel obsahovat mandarinky, jahody a banány. Na průběh pečení dohlížela, abych náhodou nic nezkazila. Vysvobodila mě až babička - vzala malou oslavenkyni do cukrárny a já měla klid na všechno to patlání a zdobení.
dort
Po obědě jsme jeli k dědovi a babičce pro dárky a také na nezbytné focení.
darek
Jééé, to jsou krásné ponožky
kaficko
Babička mi uvařila dobré kafe.

Brigáda

2. březen 2008 | 22.21 | rubrika: stripy
brig8da

Vichřice

2. březen 2008 | 17.57 | rubrika: bláboly jen tak
Tak nám matička příroda zase jednou ukázala, kdo je tady pánem. Po celé republice padaly stromy, sloupy elektrického vedení a létaly střechy. Nám v tom větrném běsnění vypadl internet. Večer jsem šla tedy spát nezvykle brzy. Anička se za mnou přitulila do postele, docela se bála a v noci se často budila. Optala se, zda nám může spadnout dům nebo jestli ji v noci nezabije strom a po mém uklidnění, že se mnou v posteli je v absolutním bezpečí a nemůže se jí nic stát, spala dál. Až do následujícího poryvu větru hučícího v komíně. Manžel, který rovněž nemohl spát (bodejť, postel má kousek od komínu č.2) a tak aspoň poslouchal rádio, mě každou chvíli chodil informovat o nejnovějších katastrofách způsobených tou vichřicí. Nepochopila jsem, odkud ta bouře vlastně jde - liják mi zmáčel okna jižní, východní i západní, zjevně pršelo odevšad. Ráno jsem převelice dlouho vyspávala, vstávat se mi po zpřetrhané noci vůbec nechtělo. Až tenký hlásek vedle mě začal zpívat: "Anička má narozeniny, Anička má narozeniny..."

Ostravaci

1. březen 2008 | 07.11 | rubrika: stripy
mimis

Výlet vlakem

1. březen 2008 | 07.07 | rubrika: stripy
vlak