Hromada věcí, které si Kato a já bereme s sebou mě nemile překvapila. Kato se s vážnou tváří ptal, zda opravdu odjíždíme na pouhé tři dny a jestli jsem omylem nesbalila krámy na celý měsíc.

Anička měla včera svátek. Moc se těšila na dárky - jenže já netušila, co jí vybrat.

Vlastně jsem původně chtěla jet s Liánou někam na výlet, jenže dopolední události se mi trochu vymkly.

Hnusné počasí zkřížilo mi plány.

Návrat do reality probíhá jen velmi těžce.

Vystoupila jsem z autobusu, nahodila na záda batoh a přes rameno ukrutně těžkou tašku a doplazila jsem se na nedaleké stanoviště taxi.

Uprostřed jedné noci černé jako příliš silná káva rozžhavila jsem věšteckou kouli a nahlédla do budoucnosti v touze seznat události dní příštích, zejména těch dovolenkových.

Nad ránem mě budí kopanec do hlavy .

Naši politici jásají nad radarem, Rusko vyhrožuje a u Kluka plane vášnivá debata. Tož i já se přidávám se svou troškou do mlýna.

Fotky nic moc ale dokument je to zajímavý. Na dvorku pod střechou máme rehkovník a rehci v něm žijí už léta. Včera přišel ten den, kdy mláďata vylétla z hnízda. Spíše tedy vypadla. Jedno jsme našli na zemi mrtvé. A potom jsme uviděi rehčí rodiče, jak zalétávají se zobáčky plnými dobrot k nám do průjezdu. Rehčata místo aby se učila létat, schovala se za zahradnické nářadí a odmítala vylézt ven.

bojim bojim

V noci mě budí bouřka. Zavírám dveře do zahrady, kterými pouštím do pokoje chladný vzduch a snažím se znovu usnout.