Vyhlédla jsem z okna a koukám, na zahradě mám bagr.
Jen aby se nezapomnělo...v prosinci 2018 jsem si konečně pořídila do obýváku nový koberec. Sporák stále nemám.
Brečela bych, ale vím, že to ničemu nepomůže, tak nebrečím. Kupí se zdravotní problémy, z přepracování jsem unavená tak, že se večer klepu. Šéfka měl úraz a pro mě to znamená, že co jsme v práci zvládaly dvě, musím teď zvládnout sama. Každým dnem roste nechuť vylézt ráno z postele.
Škoda slov, písnička postačí. Tak nějak to prostě u nás bylo.