Vánoce na krku, čas úklidového běsnění. Vstala jsem časně, vydrbala kuchyň do voňava a blyštiva a usedla k noťasu. Ano, i na blogísku je čas uklidit. Třeba článek o doktorech jsem psala někdy před rokem a nakonec nedopsala. Tož pro pořádek zveřejňuji teď.

 Klepání. Bušení. Ťukání a tlučení. V libovolnou denní dobu s kadencí kulometu nejnovější generace.

 Kombinace vysokého pracovního nasazení (ano, mám brigádu), mizerného přístupu k noťasu a víkendů protrajdaných povětšinou po Beskydech má pro blogísek smrtící účinek. Tolika fotkami bych se chtěla pochlubit a těch historek k nim....mám tušení, že k sepsání se nedostanu, dokud nechytím nějakého bacila či si nezlomím nohu, až někde na výletě spadnu do rokle.

Tož to enem tak, že žiju.