eithne: To se fakt ještě dělá? *smich* To abych začala urgovat rodiče *smich* *smich* Vždyť deset už mi přece jen bylo dávno *smich*
Měla jsem svůj talíř, měla. A kde je mu konec? Na hvězdárnu mi ho odnesli, ani se nezeptali, já po deseti letech přijdu a co v kuchyňce na hvězdárně nenajdu? Svůj talíř! S modrým lemem a kachnou! A přitom bráchovi zůstaly oba jeho talíře doma dodnes. Křivda.
Chci výbavu! *smich*
james003: *smich* No a pro Lilianu uz vybavu mas?;-)..mozna, ze Kato vyzeni nejaky hezky servis:-D
newold®blbne.cz: Tak to já mám svoji výbavu ještě skoro celou. :) Pravda, utěrky i ručníky prořídly. Z porcelánového servisu emigroval oválný podnos směr popelnice. Ale jinak je celý. Včetně talířů, hrnečků. Ba i příbory mám ještě do poslední lžičky. A ne že bychom nejedli. To tedy jíme. :D ... ZA maturitní vysvědčení jsem si mohla vybrat - buď řetízek s prstýnkem nebo žehličku. Vybrala jsem si tehdy žehličku (150 Kčs), neb jsem byla těhotná a řetízkem bych pleny (tehdy bavlněné) nevyžehlila. ... No, vlastně jsem asi pořád spíš praktická. Tu žehličku bych si vybrala i dnes. Na parádu já moc nejsem. *hi* :D
cala: jej výbavu jsem nesnášela, u nás to chodilo tak že od svých 7 let jsem dostávala od babičky místo hloupých dětských vánočních dárků a dárků k narozeninám, pouze ty utěrky a ručníky a povlečení. Asi si dovedete představit to zklámání, když si Ježíškovi napíšete o super medvídka, kreslící soupravu a poníka, ale místo toho dostanete ponožky, noční košily a ručníky do výbavy. Babičku jsem chtěla uškrtit...
---
cala.pise.cz
cala: *mala* a navíc, jsem většinu své vybavy přenechala svoji mamince a koupila si věci podle svého vkusu...
Řekla jsem si, že raději budu šetřit dětem na školy a do začátku jejich života. Přijde mi to lepší než jim něco kupovat podle sebe.
---
cala.pise.cz
jarmik: Velice pěkný článek:-) *palec*
Dle mého výbava je naprostá blbost. Nádobí: komu na tom záleží, tak si chce koupit dle vlastního vkusu, komu na tom nezáleží, koupí za pár šupů v ikee. Povlečení je lepší mít pěkné dle vlastního výběru. A schovávat dvacet let ručník za pár korun mi připadá úchylárna.
Jestli si chce něco schovávat, tak ať si schová bednu vína a po svatbě to s Váma vypije:-)
valach*: Ach jo, řekl bych, že vytrháváte věci ze souvislostí - no schválně, kdo z vás si vzpomíná, jak "jednoduché" bylo před třiceti lety koupit utěrky, povlečení a tak? I kvalita těch věcí byla daleko jinde, než je dnes.
Dneska je "výbava" nesmysl - koupíte kdykoli cokoli. Tenkrát to bylo prostě jinak a postupně věci střádat bylo nutností..
modry*: zrovna jsem to chtěl napsat, že se věci kupovaly když byly, do zásoby. Kdo nebyl křeček nic neměl. Moje máma dělala výbavu ještě mojí sestře (asi jen ručníky a povlečení), mě už ne... nevím jestli je to odstupem času nebo tím, že jsem chlapec? *smich* Není to křivda? *smich*
bublina*: Ale prosim tě, zařizovala jsem domácnost v roce 1987 - 8. Jediný problém byl sehnat obývací stěnu, sedačku, ložnici, televizi, lednici, koberce.....(bylo jednodušší sehnat byt, sice na druhém konci republiky) ,ostatní se koupit dalo lehce, OVŠEM bez nároku náročnosti na vzor*haha*. Ale jelikož jsem to jinak neznala, tak mi to asi ani nevadilo. Výbavu jako takovou jsem nedostala, ovšem "praktické" svatební dary stály taky za to.
zmrzlinka: No Jarmiku pozor, mne na veciach zalezi a porizujem v IKEA :-)
Inak rucniky do vybavy mi tiez babicka za sociku kupovala na narodeniny *smich*.
A najlepsi kus do vybavy je dedicstvo po praprabicke, nobl porcelanovy jedalensky servis z konca 19. storocia. Mamka sa smiala, ze ostal zachovany len preto, ze ho nikto nepouzival a len sa dedil (po otcovej strane). Vo velkych domoch OK, ale co ja s nim v panelaku ? Stale ho mam v Presove. Ako aj vsetky diely Ottova slovnika naucneho po pradedeckovi... Kam s tym ?
hospodynka: Na věcech mi nezáleží, ikdyž zbytky dobrého vkusu zděděné po mamince mě občas stihnou zbrzdit, když to přeženu s kutilskými sklony, co mám po tatínkovi.
eva*: Mně taky maminka začala kupovat ručníky, útěrky a povlečení brzy. Pak jsem se vdala za někoho, koho mi neschválili a nic jiného už jsem do výbavy nedostala. Pár růčníků ještě mám, porcelán cibulák dostala Beebie a cíchy mi kdysi dávno čmajzla tchýně...jeli jsme s lunaparkem do Ruska a když jsme se vrátili, bylo po cíchách....Nevadí, koupila jsem si jiné, sice ne damaškové, ale svět se kvůli tomu nezastavil.
Jo, kdesi jsem zaslechla, že se výbavy vrací do módy a dostávají je i kluci.
hospodynka: Nestraš, dovedu si představit, co by synek vyžadoval.....ne, opravdu mu do výbavy světelný meč nekoupím!
valach*: Já mám dojem, že kdysi dokonce existovala nějaká (nepsaná) pravidla o tom, co do domácnosti přinese holka a co přinese kluk. Ale to už byste po mě chtěli příliš - koho to zajímá, použijte strejdu Google, nebo web poradte.cz.
contritus: Tak co Ti řeknou - dej vědět. Ale já myslím, že jim je jedno, z čeho se nafutrujou.;)
contritus: No, vždyť říkám, že je jim to jedno. Pokud tedy nenaservíruješ jídlo třeba v....*nevi* :D
jarmik: Ještě mě napadlo, že jestli chce potomstvo výbavu, tak bych jim dal dobrej spacák:-) To - na rozdíl od konví a mís na půdě - skutečně párkrát v životě použijou.
modry*: ani mi nepřipomínej ty scény doma, když jsem řekl, že peřiny rozhodně nechci!... *sok*
furie®blbne.cz: U nás se výbava už taky neskládá.
Poslední dobou jsem zaregistroval seznam svatebních darů, kde si každý podle svých finančních možností vybere, co chce koupit a čím chce novomanžele potěšit. Je to podle mě lepší, než 10 stejných sad skleniček apod.
sargo: Mám pocit, že jeden čas ty tendence babičky měly. Zatrhla jsem jim to velmi rázně a jsem za to věru ráda. *smich*
boudicca: U nás výbavu obstarává babička - vnučky jsme 4, tak pro každou aspoň sadu ručníků a utěrek a povlečení a už nevím... Nedá si říct :D
Teď plete pro změnu soupravičky na (budoucí) miminka, vypadají úžasně :)
hanča: Jojo....mé holčině je 12 a tak už taky začínám přemýšlet, že je načase chystat výbavu :-))
lvice: Na stredni nektere holky dostavaly k Vanocum neco do vybavy. To bylo pred deseti lety. Porad nejsou vdane a jedna stale bydli u rodicu. Ja jsem nedostavala nic a stejnak bych se s tim do USA netahala. V New Yorku jsem si koupila dva rucniky - dva dolary za kus. Dlouho predlouho jsem mela jen ty dva. Ted uz mam ale sest. Ctyri velke a dva male. Taky jsme ukradli rucniky ve Vegas v hotelu :-) Tot takovy maly stripek z meho zivota.
moře lásky: Půlku života jste hromadily abyste druhou půlku jenom tak “utratíli”
euridika: Ja jsem skoro nic nemela když sem se vdavala jenom velikou vuli. Moji byly štastny že budu daleko hahahaha.
Ale pamatuju si že když jsem jela k rodičum (každy rok) vždycky jsem neco dostala nebo sama vzala hahaha.
Ja taky rada kupuji s dcerkama a oni to moc dobre využivaji hahaha.
Ahojka...
renuška: Tak to jsi napsala nádherně. Já jsem taky byla vybavená, hlavně babičkami. A poctivě dokupuju, abych měla i moderní kousky. Ty vybavovací, třeba talíře, si šetřím a když už na ně dávám jídlo, tak to musí být. Ono to není tak, že bych na nich nechtěla jíst, ale spíš že mám strach, že by se rozbily. A ručníky fungují pořád. Jen cejchy, ty jsou dávno pasé, mám teď jiný a takový, co se líbí mě. Ne z jednoho kusu látky, ale extra potisk polštář peřina, no prostě to, co "frčí":-D
eva*: Proč nechceš koupit světelný meč? Syn by byl určitě šťastný a budoucí žena třeba taky. Dneska je jiná doba..kdepak ručníky a útěrky. *smich*
Přeju hezký den *slunce* u nás už svítí..*palec*
kaci: Teda mně výbava přijde jako pěknej přežitek *ee* Já teda vlastně všechno měla, když se ke mně mužíček nastěhoval, ale sama jsem si to opatřila, protože jsem sama bydlela. A vzhledem k současným pozdním svatbám to tak stejně chodí. Každej všechno má, protože si to už musel pořídit :-)
---
kaci.pise.cz
dj-team: Skvělý čtení, občas si na to vzpomenu, taky to u nás byl vrchní foch a nakonec v době krize se výbava sestry spotřebovala pro tehdejší naši rodinu.
Když se někdo dozví, že mám naději na tři dcery, směje se mi, že musím střádat na věna. je nějaká lepší výbava, než genová? *frajer*
Do výbavy jim chystáme vzdělání, naštěstí je dnes doba jak popsal jarmik, valach a modrý mají pravdu, že v době našich rodičů to bylo trochu jiné. To se schovávala každá podložka či šroubek (abych zabrousil do mužského světa). Dneska si to navážíme v sámošce.