A když už jsem v tom Rožnově byla, zašla jsem i do skanzenu omrknout velikonoční trhy. Čekala jsem, že tam bude spousta lidí - a nespletla jsem se. Vyfotit valašské dřevěnice bez turistů bylo takřka nemožné, přesto se mi podařilo pár snímků ulovit. Také oběd v nově otevřené valašské hospodě byl docela náročnou akcí, bylo tam samozřejmě plno a museli jsme čekat i na náš dopředu rezervovaný stůl. Jídelní lístek tam nabízí samé originální valašské dobroty, pochutnala jsem si na pohance s klobásou a zelím. Tedy v dědině na stráni. Dole v Dřevěném městečku hrála cimbálka (přestala ve chvíli, kdy jsem doběhla s foťákem), turisté utráceli za rukodělné suvenýry a největší fronty byly u frgálů a u stánku pálenice.
dřevěnica s pár turisty
dřevěnica skorem bez turistů
sklépek - a turisti nikde
tu sa daly kůpit zvonečky aj zvonce
tu pernice a hrnky
jak ňa uhlédli, hned zdrhli
ogar pletl tatar
cérky prodávaly vajca
turisti věděli, co je najlepší
a tu sa končila každá sranda - stánek s hlavolamy
no comment
a tu byly pěkné holubičky, jednu zme si kůpili...
...a eště nám teta popovídala, jak sa holubičky vyrábjajů a pěkné Velikonoce nám popřála.