Článek Jupíííí
Komentáře k článku: Jupíííí
eithne: Moc pěkný článek! Zvlášť konec nemá chybu. A zvlášť se mi líbí věta: "Pořádek se začal tvořit sám od sebe." 
newold®blbne.cz: Jen počkej. Za chviličku Ti bude smutno a i to TICHO bude křičet. 
Znám to. Mám ráda svůj klid, to ano. Ale nesmí trvat dlouho. 
hospodynka: Tři čtyři dny ticha přežiju - přinejhorším se pohádám s mužem či seřvu syna
hospodynka: Zaslouží si to. Syn si ráno neustlal postel a manžel mi zapomněl koupit pivo
renuška: Ta poslední věta je FÁÁÁÁKT HUSTÁÁÁÁ! Hele, ale povím Ti, když mi kluci vylítnou na víkend třeba někam k babi nebo když s manžou byli minulý rok na tři dny pryč, najednou jsem si nevěděla s tím volnem rady. Jak píšeš - všude uklizeno, nikde žádný hlahol ... ale na druhou stranu i tohle absolutní ticho je potřeba, aby se člověku po pár hodinách /dnech/ začalo stýskat.
Tak ať se Ančí na táboře líbí a tu smutnou náladu přebije nadšením a Liánce ať ta operace dopadne co nejlíp. Držím pěsti!
svesticka®pismenkuje.cz: Skvěle jsem se pobavila u svého dopo - dneska odpoledního kafe. No, to ticho taky dobře znám a to nejsem rodič. Stačí když naše malá odjede na podobnou akci a je to to samé.
Nemocnice mě opět udivuje. Tak jako jsem se loni dozvěděla, že toaletní papír je třeba si brát svůj z domu. No, hlavně, že si zaplatíme za pobyt v nemocnici, že?
A poslední věta je vynikající. Ne, celý článek je vynikající. Jak ležérně graduje 
hadimrška: Nádherný závěr! K tomu ti gratuluji. Ono až děti vyletí z hnízda je člověkovi všelijak, ale někdy stačí aby polovička začal prudit a ten lahváč letí našup z lednice na stůl. A někdy i něco silnějšího.
mi-lada: Cože, nedali jí najíst? Ale jistě si budou ten den v nemocnici účtovat.
V rozčilení nad tím, bych ti málem zapomněla pochválit článeček - je milý. A k tomu tichu: protože víš, že je jen krátkodobé můžeš ho vychutnávat.Holkám držím palce.
brumbrumbrum: V psaní takovýchto článků je Hospodynka fakt nedostižná! 
Právě proto byla do Medvědova diplomku zapsána jako první! 
Liánce přeji brzké zotavení. 
lida*: Hospodyňko, hospodyňko, jen si klídek užívej...Vždyť nic věčně netrvá.
---
adil.pise.cz
hospodynka: Věrná kopie, když měla loni ostříhané vlásky, oslovovali ji známí manželovým jménem.
nena: Také jsem se těšila na prázdniny, kdy odsunu děti do tábora a potom chodila jako tělo bez duše. Hráli jsme takovou hru, - "Co se změnilo," to jsme vždycky cosi v bytě předělali a děti potom hádaly co to bylo. Rády na to vzpomínají dodnes.(Jinak hodně jsem se nabrečela, když z domova odešly žít vlastní životy, ale dlouho to netrvalo, "adoptovala" jsem Andrejku a Petra a děti byly natošup, co na tom, že měly své rodiče, i tak jsou moje dodnes!) 
Tak se neboj, že z tebe bude alkoholik,vždycky se něco najde.
---
nena.pise.cz
mi-lada: Taky někdy pláču když potomci odjíždějí, jednak je mi smutno a jednak nad tím bincem, co po nich zůstane.
hospodynka: Si ten uklizený byt snad vyfotím a pověsím obrázky na zeď, abych viděla, jak to má vypadat
contritus: U nás nic neobvyklého, že nedostaneš najíst. Ani u plánované.
Kolik těch myček máš?