jarmik: Jseš dobrá, že bojuješ s nechutí rodiny. Dovedu si představit, že roste generace dětí z kačerských rodin, které hledání upřímně nenávidí U nás to zatím jde, je to pořád ještě mrňous a lze ho snadno oblafnout. I když samotné hledání ho taky moc nebaví a spíš to nějak vyvažuju, aby při výletu bylo i něco jiného pro něj.

Když vyrážím za keškami, tak o tom často přemýšlím, co to je vlastně za zábavu. Svým způsobem je to takové obsedantní jednání, že člověk všude něco nesmyslného hledá a odměnou jsou mu zcela abstraktní a neužitečné body kdesi na serveru.

Připadá mi to, že je to taková zábava, která vyhovuje mužům. Dokonce bych řekl specificky mužům ajťákům nebo technickým typům vůbec. Co tak potkávám, tak bych řekl, že to jsou většinou takoví podivíni v maskáčích, něco mezi IT a trampem, co ujíždějí od rodiny a honí body.

Dělat to s rodinou je docela náročný, ale pak mi to připadá taky hodnotnější.

Jinak teda já tomu propadl hodně, obě naše dovolené loni v NDR byly zcela vedeny keškami. Ráno jsem připravil dvě navigace - jednu do auta, druhou na dohledání outdoorovou a jelo se. Ty kešky nás zavedly na krásná místa, tak tím si myslím, že to odpustí i mangelka.

Zejména tedy nedám dopustit na městské multikešky. Opakovaně mám jen ty nejlepší zkušenosti - když jedu navštívit město, tak se vykašlat na průvodce a plány, ale připravit si nějakou místní multinu. Provedly mě nádhernými místy ve městě, která bych jinak určitě minul.

Takže to hledání krabiček někde si myslím, že člověka může časem omrzet. Ale multiny jsou užitečné pro běžnou turistiku.