L: "Chci bílé Vánoce."
Já: "Neboj, budou, koukám na online kamery, skiareál už zasněžuje."

Já: "Vypni noťas, za chvíli vycházíš."
A: "Nemůžu, zrovna jsem v dole..."
Ach ty hry....

A: "Jak mluvím ve škole sprostěji, zapadám lépe do kolektivu"

A: "Ser na to, jsou Vánoce!"
 

 "Jak ses měla o víkendu?" volala mi kamarádka. 
"Super!" jásám nadšeně do telefonu. "Utahaná jsem jak pes, šíleně mě bolí břišáky, od rána pobíhám po firmě se zabandážovaným loktem, úplný válečný invalida. Takový víkend bych chtěla pokaždé!""

 "Jdu k babičce. Mám tam víc jídla a lásky!"

Večer v obýváku. Jedna se učí, druhá cosi vyrábí. Občas po sobě prsknou jedovatou slinu. 
"Jdu na záchod." hlásím varovně, to aby věděly, že budu v doslechu.
"Bojíš se nechat nás tu samotné? - Jdeme se prát!"

Podotýkám, že mladší je třináct, starší devatenáct.