Srandovní den
19. březen 2008 | 23.01 | rubrika: pozdravy ze školy
Včera jsem šla koupit toaletní papír a jak tak koukám v papírnictví po regálech, objevila jsem party čepičky, 6ks za 17kč. Přišly mi ideální na plánovanou škaredou středu, kdy děcka měla jít do školy oblečená co nejsrandovněji. Dnes ráno jsem vyhrabala ze skříně to nejbarevnější oblečení, co máme - při té příležitosti jsem zjistila, že jsem asi při výběru oblečení pro děti příliš konzervativní, neb mají v šatníku samé neutrální slušné a rozhodně ne legrační věci. Ve škole jsem doprovodila Aničku až do šatny a tam mi spadla čelist - ostatní děti byly oblečeny opravdu hodně vesele, fantazie ostatních maminek byla bezbřehá, dítka byla převlékána do nejneskutečnějších kostýmů, nasazovány klaunské nosy, zaplétány komplikované copánky plné barevných gumiček a v líčení si maminky nezadaly s profesionálními filmovými maskéry. Anička měla na hlavě4 copánky, 2 culíky a čepičku, na sobě červené tričko, punčocháče a Lindiny černé šortky s lebkami. Nejveseleji se oblékla paní učitelka, oděv nedefinovatelného tvaru doplňoval oranžový turban a divoké líčení. Ve třídě se dnes určitě nikdo neškaredil, po vyučování se děcka vracela celá rozjásaná a bylo vidět, že poslední předprázdninový den si všichni užili.
Modré pondělí
17. březen 2008 | 19.06 | rubrika: pozdravy ze školy
Dětičky ve škole se na Velikonoce připravují opravdu zodpovědně. A jelikož je dnes modré pondělí, šli dnes do školy všichni v modrém oblečení. Na žluté úterý bude celá třída pěkně žlutá a na škraedou středu mají mít na sobě něco srandovního, aby se ani náhodou neškaredili. Modré ani žluté oblečení nedělá Aničce problémy, šatník má přepestrý a vždycky je z čeho vybírat. Co ale s tím srandovním oblečením na středu? Snažím se vymyslit něco originálního a neotřelého, fantazie ale selhává. Posedlá mateřskou dokonalostí nemohu dopustit, aby Anička šla do školy v něčem méně legračním, než ostatní děti. Možná by bylo lepší ji na středu omluvit, než se mateřsky znemožnit. Konkurence je v naší třídě opravdu velká, maminky nápadité a šikovné. Co já si chudák jenom počnu....
Velikonoční úkol
11. březen 2008 | 08.01 | rubrika: pozdravy ze školy
Došlo na nejdůležitější předvelikonoční domácí úkol - totiž vyfukování vajíček. Mrzutě jsem hleděla do lednice, třicet hnědých minivajíček zakoupených v akci v hypermarketu vůbec nevypadalo jako kandidáti na kraslice. Musela jsem tedy zajít do města a poshánět vejce normální velkosti, pokud možno bílá. Koupila jsem šest pěkných bílých vajíček a s pocitem dobrého úlovku chvátala jsem domů. Nachystala jsem si špendlík, špejli a kastrolek na vajíčkovou hmotu (hádejte, co bylo k večeři) a ptám se dcerunky, kolik že těch vajec mám vyfouknout. Že prý dvanáct. Polil mě studený pot. Buď zešílela paní učitelka, nebo mám hóódně sklerotické dítě. Přiklonila jsem se k druhé možnosti a vyfoukla čtyři vajíčka, víc po mě paní učitelka nemůže chtít (něco uvnitř mě mi říká, že vejce měla být dvě). Při vyfukování čtvrtého už se o mě pokoušely mrákoty a astmatický dech se úžil, ještě že byl po ruce Ventolin. Jestli to tak půjde dál, bude mi při domácích úkolech asistovat záchranka.
