am: Hrůza, Hospodyňko. V takových chvílích jsem ráda, že naší vískou protéká jen jeden pidi potůček a musel by se přímo rozlít v obrovské jezero, aby dosáhl k našemu domu. A ten tvůj popis mi připomíná jeden večer, kdy jsem jela s dcerkou sama od rodičů. Nebylo to tak hrozné, jako tvá jízda, ale zopakovat bych si to rozhodně nechtěla.