Už neunesu tu tíhu svědomí, tu záplavu černých myšlenek, které se jak klubko hadů proplétají mou hlavou.....ano, je to strašné a já se k tomu musím přiznat. Kradu. Okradla jsem vlastní dítě. Taková jsem já matka. Hotová macecha. Nevinnou dětskou duši jsem oloupila. No né úplně, jen trochu. Možná víc než trochu. Jak se to vezme. Nezkopírovala jsem si celý design jejího blogu. Jen jsem se kapánek inspirovala, že jo. Inspirace přeci není tak úplně krádež. A vůbec, ona mi zase bere moje fotky. Takže jsme si kvit. A hele, kdo si tu začal se zelenou? No přece já. Můj nápad to byl!
