Článek Pololetní zkoušky
Komentáře k článku: Pololetní zkoušky
kaci: Gratulace! Pokud je Lupita naše (jakože po nás), tak ani nikoho nebudeme ohrožovat tím, že bychom ji dali na nějaký hudební nástroj 
---
kaci.pise.cz
eithne: Jů, to skládají zkoušky jako trio? A na co hrají? Dle futrálů bych tipla housle, ale proč jsou ty dva větší? 
hablina: Futrály jsou od houslí, největší je Liány, prostřední od bývalých Liániných houslí a v nejmenším jsou Aniččiné housle.
chachina: Holky hrají obě na housle? 
Jinak takové vykecávání se před školou či kousek od školy, to znám... Hlavně, že má dítko mobil. Evidentně jako módní doplněk 
jarmik: K houslím jsem si bohužel nikdy nevytvořil vztah, nějak - k vlastní škodě - žádná hudba, která mě doopravdy bere za srdce, neobsahuje housle.
Ale za to hudební vzdělávání uznání rodičům (a trochu i tem potomkům, teda
).
renuška: Tak to moc gratuluji šikovné muzikantce. Moc doufám, že alespoň jeden náš syn se potatí a bude hrát na kytaru a bicí, třeba. Vidím to spíš na mladšího, ten má hodně dobré hudební cítění. Jen je kapánek líný. Že by to byl mužský?
hablina: Líní jsou všichni, Kato chodil do hudebky šest let a pak se na to vykašlal.
mirka: Kde jsou ty časy, kdy jsem se netrápila zkouškami? Respektive já se s nimi netrápím ani teď, všechny je zvládám, dává mi to ale zabrat a ten pocit odpovědnosti a dospělosti, který s nimi přichází, a s tím, že jsem se zase posunula o jeden semestr k tomu, abych mohla učit, je sice vytoužený, ale na druhou stranu trochu strašidelný, že vážně budu stát před třídou. No zas tak brzo to nebude a do té doby mám spoustu času na opakování ročníku Tak jim závidím, že se můžou vymlouvat jedna na druhou, já už bych mohla jen sama na sebe...
dj-team: Ty brďo, polohousle máme u babičky teda u mé mamky a občas se bavím tím, jak se dechař (já) snaží oživit něco, čemu nerozumí.
K houslím si nacházím vztah a nevím, na co dáme holky učit. To, že budou do hudebky chodit a na něco se učit, je nepochybné. Sám jsem důkazem, že hudební sluch a cit pro rytmus jsou věci, kterým se lze přiblížit.
Jinak smekám, vydržet dvě děti cvičící...
hablina: Jsem sama ráda tomu, že nikdy nehráli všichni tři zaráz (Kato skončil dřív, než Anič začala), byť občas synek zkouší učit Aničku hrát na trubku a to se pak prchám uklidnit do nejbližší nálevny.
sargo: Gratulujeme
Hudebka je jeden z mála našich domácích sporů - já tvrdím, že jestli bude mít Jáša hudební sluch po mně, hudebka bude zbytečné mučení, taťka tvrdí, že tak hrozné to být nemůže 
Ale takové věci se zpravidla vyvrbí samy (Mimo jiné proto, že jestli fakt bude po mně, žádný učitel nebude takový zoufalec, aby tatínkovi raději nedomluvil. )