Článek Hon roku
Komentáře k článku: Hon roku
eithne: Dnešní děti bez strachu z mrtvého zvířete - máš u mě malé plus, jaké tvé děti jsou. Tohle je mi sympatické 
james003: Tak tomu rikam souziti s prirodou
Ja bych toho ptaka do ruky nechytla
... mozna jen pak upecene stehynko
dj-team: Cože? tolik bažantů? Já zažil jeden, kde jich bylo 40, ale tolik? To muselo být maso...
ivana*: Sympaticke? Vzdyt je to hruza! Bratricek zabije a mala sestricka se s tim foti? 
james003: Je to drsne, ale tak to delali uz i nasi predci, to jen my si chodime do supermarketu k mrazaku. Jinak ja bych omdlela
valach ostravski: Mám někde fotoreportáž o kuchání králíka - je zájem o zveřejnění?
samotar®vzpomina.cz: Ne Valachu, děkujeme, víme že jsi ,.., čert ví, co si u toho dělal.
hablina: Člověk si lépe uvědomí, co papká, když si to musí nejdřív střelit, stáhnout, vykuchat a pak teprve péct.
dj-team: Musím říct, že coby honec jsem se na honu necítil úplně optimálně, ale technologicky nevidím rozdíl mezi farmou a honitbou. Maso jím, neb se domnívám, že je to tak přirozené. Když jsem nahlédl do tajů myslivosti (nikoli lovectví), slovo hrůza bych už nepoužil a naopak sympatizuji.
sargo: "Strach" z mrtvolek je naučená záležitost - a v myslivecké famílii by byl vážně na pováženou Ale fakt je, že když slyším Jášátko, jak se těší až sníme to kuřátko, nad kterým chvíli před tím láskyplně plesal...
hablina: Dítě bázlivé či štítivé bylo by předhozeno beskydským vlkům k večeři, to je jisté
valach ostravski: My tomu jen nedáváme jíst se slovy - nechceš? Tak nech být, nic jiného není.
hablina: U nás zrovna probíhá všeobecné těšení na zítřejí oběd a výběr toho nejlepšího receptu z rodinné sbírky.
sargo: Králíka jsem si jednou čistě ze zájmu stáhla a vykuchala, abych věděla, jestli by se mi dělalo špatně... překvapilo mě, jak je to snadné a ještě víc, že to se mnou fakt nehnulo. Byl moc dobrý. Ale jak už bylo řečeno, to číslo bažentů je děsivě vysoké. 
renuška: Můj táta je myslivec dobrých dvacet let, tudíž jsme celá rodina tomuto koníčku svým způsobem podlehli. Přírodu mám ráda, chápu limity jednak omezující, jednak nutící nimrody jakýmsi způsobem eliminovat počet zvěře v našich lesích. Rozhodně se neutluču po zvěřině v kuchyni připravené. Mám ráda myslivecké plesy a zelenou. Nesnáším pytláky.
PS: v ruce radši ptáka muže,
jenom ten mi totiž může
poskytnouti rozkoše,
neklove a nekouše).
chachina: No, taky už jsem otrlá. Mívali jsme králíky a já jsem je chodila s babičkou stahovat. Nesměla jsem ovšem vidět zabíjení, jinak potom vyndávání vnitřností už mě nechávalo chladnou
hablina: Když vidím, jaká je to pro Anič skvělá lekce z anatomie - Adámkovi by se to jistě také líbilo.
eva*: Jelikož jsem magor a každý už to asi o mně ví, tak držím radši klapajznu.
Hezký den.
jc®blbne.cz: to jsem si zavzpomínala na dětství...ach jooo 
otec myslivec jednou donesl střelené bažanty a mamina je uložila odpočinout na balkon.ale už za komančů se kradlo a druhý den tam visel jen prázdný hák i tak může končit úspěšný lov
---
jc.blbne.cz
mirekČ: Kdysi jsem pracoval u Lesního závodu v Bruntále jako "panský kočí" a vozil jsem pana ředitele. Měl jsem do garáže pověsit střeleného zajíce. Prý má jaksi "uzrát". Jenže se na něj pak nějak pozapomělo a on zevnitř "odešel". Dostal jsem vynadáno, ale já tomu vůbec nerozuměl. Byl jsem vyučený automechanik...
jarmik: Doufám, že kdybych musel, tak bych to též zvládl. Do té doby si na tyto věci raději najmu jiné lidi...