Se mi s tím nechce smolit, tak to prostě opíšu: V sobotu dopoledne mě sluníčko vyhnalo od plotny. Vyjela jsem si s dětmi do lesa, abychom si užili poslední teplé podzimní dny.Bylo tam krásně. Teplé sluneční paprsky prozářily zlaté listí na stromech, Kato s Aničkou lezli po stromech, házeli kameny do vody a vůbec se věnovali radostnému pobíhání po lese. Pořídila jsem z toho všeho bohatou fotodokumentaci - kupodivu je na pár fotkách i naše nejmladší, která za normálních okolností před fotoaaparátem prchá. Sluníčko jí ale rozveselilo natolik, že se dokonce do přístroje usmívala.
jsem v lese a sluší mi to
Cestou domů jsme se ještě museli zastavit na oblíbeném hřišti, Anička se poctivě na všem prolezla, pohoupala a pověsila se hlavou dolů všude, kde se dalo.
holčička trénuje na opičku, pozorný čtenář si všimne nenápadného stínu vpravo
prolézačky moje milované!
výš, ještě kousek!
zavřu oči a zkazím ti fotku, mami!
naposled se sklouznu a můžem jet domů