Historka zahradnická

Slunečné počasí má na mě až příliš dobrý vliv. Tak jsem nadopovaná energií z podzimního sluníčka trochu zahradničila. Tam jsem shrábla kopku listí, tuhle ufikla pár přerostlých proutků, potom mé oko padlo na bujně rozkošatělou mirabelku. V létě dost nepříjemně stínila bazén, tož jsem se rozhodla trošku ji proříznout. Balancovala jsem široce rozkročená s jednou nohu na žebříku, druhou na stromě a obrovskou ne příliš ostrou pilou pižlala přebytečné větve. Blížila se třetí hodina odpolední, čas obvyklého příjezdu živitele z práce. Celá zpocená doufala jsem, že mu pilu předám aby dokonal započaté dílo. Manžel však nepřijížděl. Nepolevovala jsem a pižlala dál. Hromada větví a roští se kupila pod stromem, Anička s malou pilkou v ruce zkoušela řezat útlejší větvičky. Ořezala jsem tak půl stromu a měla jsem dost. Co su nejaký dřevorubec či co? Sklidila jsem pilu a šla se osprchovat. Když jsem doma u počítače dopíjela hrnek kávy, přihrnul se manžel. "Mamino, já měl dnes tolik práce, musel jsem zůstat v práci dýl!" Ještěže má ty přesčasy placené. Liána mi večer namasírovala lehce namožená záda, potom jsem se celá unavená zavrtala do peřin a že budu spát. Ach auvajs, no to snad ne! Roznožka mezi žebříkem a stromem se mi nevyplatila. Mám namožená třísla, to bolí, ještě teď ráno to bolí.