Tedy ne moje, samozřejmě. Kamarádka si koupila novou televizi. Mě ten starý zrnící krám zatím stačí. Kamarádce ovšem ne. Kamarádka si koupila tu velkou placatou věc, která v obýváku zabírá většinu místa na zdi proti sedačce. Kamarádka ovšem nemá auto, aby si televizi z obchodu dovezla a tak poprosila mě. Já ve své nekonečné dobrotivosti souhlasila, co bych pro svou nejlepší kamarádku neudělala, že ano. A tak jsme jely. Pěšky to mám do centra deset minut. Autem je to díky jednosměrkám, objížďkám a uzavírkám tak tři kilometry. Při průjezdu městečkem jsem si všimla, že aut je na silnicích nějak víc, než bývá v tuto hodinu obvyklé. Před semafory jsem se dokonce dostala do dlouhé fronty. Cha chá, ale já tu stát nebudu, já odbočuji vlevo! Najela jsem si do patřičného pruhu, zablikám, vyjedu - a přede mnou zákaz. Krucinál. Zapomněla jsem, že i tady se pilně kope a opravuje. Kamarádka se ptala, je-li vůbec možné k obchodu dojet a děsila se, že budeme televizi vláčet někam na parkoviště pod náměstím. Modlila jsem se, aby neměla pravdu. Na náměstí se vjet dalo, zato s parkováním byla potíž. Podařilo se mi z ďábelsky vyhlížejícího parkovacího automatu vymámit lístek na půl hodiny parkování a čekala jsem, až se uvolní místečko poblíž obchodu. Auto stojící přímo před obchodem odjelo a já vyrazila na jeho místo. Ta dodávka z domova důchodců, co jela přede mnou, měla stejný nápad. Zůstala jsem trčet uprostřed silnice a nevěřícně zírala na dodávku křivě stojící na vyhlídlém místečku. Sakra, to bylo moje místo! Z dodávky vystoupila ženská a odkráčela nakoupit kamsi do pekárny. Objela jsem náměstí kolem dokola, ujistila se, že žádný další flek poblíž volný není a jela zaparkovat do vedlejší uličky. Na prvním místě, kam jsem zatočila, stála popelnice. Začala jsem couvat. Za mnou se vytvořila fronta nervózních řidičů - v úzké uličce mě neměli kudy objet a museli čekat, až dokončím složité manévry a přeparkuji si. Zbrkle jsem vrazila auto na nejbližší volný flek, už mi bylo jedno, že k obchodu to není zas tak blízko. Zpoza rohu vykoukla kamarádka, která mě nemohla najít. Za kamarádkou zaměstnanec obchodu vezl na rudlu obrovskou bednu a na ní ještě jednu menší. Všechno jsme to zdárně společnými silami nacpali do feldy a jelo se ke kamarádce. Aut bylo na silnicích opravdu nějak moc. Na mrňavé křižovatce jsme potkaly kamión, zjevně měl potíže se tam vejít. Hlavní třída byla rozkopaná a úplně ucpaná, kolony se tvořily v místech, kde normálně frčím padesátkou. A všude ty kamióny. Co se kde kurňa stalo? Zabočily jsme do sídliště. Před vchodem do paneláku stálo auto. Nevím, jestli bylo červené, nebo jestli jsem já v tu chvíli viděla rudě - autíčko stálo tak nešikovně, že nebylo kudy je objet. Tedy možná bych kolem něho nějak projela, ale rozhodně bych nevycouvala, takový mistr zas nejsem. Nezbylo nám, než vyložit bedny na chodník a já jela zaparkovat opodál. Úspěšně jsme to všechno dovláčely ke kamarádce do bytu a začaly rozbalovat. Vybalily jsme televizi, zdárně přišroubovaly obrazovku ke stojánku, vybalily jsme i nový DVD rekordér, pospojovaly to všechno navzájem i se settop boxem spoustou šňůr a kamarádka začala s laděním. No, na první pokus naladila docela dobré zrnění. Druhý pokus vyšel lépe. DVD rekordér s televizí ovšem odmítal komunikovat. Po další hodině zírání do návodů ke všem třem přístrojům musela jsem bohužel odejít, takže o dalších událostech jsem byla informovaná pouze po telefonu. Naštěstí je kamarádka slušná a zásadně neposílá sprosté esemesky. Veče jsem se k ní znovu stavila, bych jí poskytla psychickou podporu. Rekordér stále trucoval, teleivze zrnila. Přebývaly nějaké šňůry, nedostávalo se zdířek, kam by je bylo možné zastrčit. Ke každému tomu krámu je návod, jak tu věc zapojit. Ty tři návody se od sebe navzájem liší - a to v dost zásadních bodech. Kamarádka zvažuje, že si na to pozve odborníka. Časy, kdy stačilo zapnout televizi do zásuvky a koaxiál přidrátovat k anténě, jsou pryč. Hleděly jsme na zrnící zprávy, za oknem fučel vítr. V mrňavé vesnici ráno smetla vichřice kamión vezoucí polystyrén. Tak proto u nás byla ta hrozná dopravní zácpa.
zapadající slunce ozářilo stromy i paneláky