Ze života

Seděla jsem v restauraci, popíjela kávu s kamarádkou, řeč se stočila na dětičky. Prý jestli zlobí. Ani jsem nevěděla, co na to říct. Před očima mi proběhlo pár akcí z předešlého dne. Liána divoce ječící prchající domem. Liána na zemi přišlápnutá Katovou nohou, ruce zkroucené za zády. Kato s bolestivým šklebem držící se za záda v místech, kde má ledviny, Anička s ďábelským smíchem pádí do pokojíku a schovává se pod peřinu. Anička s nunčakami a zarytým výrazem ve tváři stojící proti Katovi. Anička nadává Liáně výrazy, které by její učitelka ve škole nikdy neměla zaslechnout (a možná je ani nezná). Jak mám tohle popsat a vysvětlit kamarádce, která si zařizuje první společné bydlení s přítelem a budoucnost vidí v růžových barvách?