hp: Vzpomínám, jak jsme onehdá byli na Okoři na představení šermířů. Nakonec vybrali z řad dětí chlapečka (tak osmiletého), ať si jde "zašermovat". Dospělý šermíř předstíral ústup a nakonec lehl. Chlapeček neváhal a šel mu přímo po krku. Minul o pár čísel. V davu to zašumělo a myslím, že šermíř dodnes děkuje svému andělu strážnému.