Původní záměr: nedělat vůbec nic, neprat, nevařit, neuklízet, jen se válet za domem na lehátku a pracovat na předopálení před dovolenou. Kůže se musí na nezvyklý příval slunečních paprsků připravit předem a já si nechci přivézt od moře spálená ramena.
Výsledek: Ráno jsem se vzbudila až v 8 hodin, to umě nebývá zvykem. Cítila jsem se skvěle, vyspaná do růžova, temné kruhy, které mám již léta trvale usazené pod očima, někam zmizely, sršela jsem energií a chutí něco dělat. Sluníčko se schovávalo za mraky, místo dopoledního opalování jsem tedy šla na zahrádku pohrabat trávu. Trochu jsem si protáhla rozbolavělá záda na klepači, vytáhla ze záhonku dvě kedlubny pro děti na svačinku a šla si rozložit lehátko, jelikož to vypadalo, že slunce přeci jen vykoukne zpoza mraků. Během protahování zad vyfotila Liána speciálně pro Ohnětu fotku, která je tak dobrá, že jsem ji ani nemusela příliš trápit v photofiltru a bez výraznějších úprav ji tak směle mohu zveřejnit. Ohněto, zři:
Opravdu se mi nechtělo nic vařit k obědu, tak jsem usmažila pár palačinek. Děti jásaly, ale jen do chvíle, než zjistily, že palačinek je tak poloviční množství oproti jejich představě. No nic, aspoň se trochu namlsaly. Po obědě jsem šla pověsit prádlo a už jsem se nevrátila. Sluníčko svítilo, uvelebila jsem se v lehátku jakmile jsem na sušák pověsila poslední ponožku. Strávila jsem půl hodiny v klidu, sluneční paprsky mě vlídně olizovaly a hřály. Jen na chvilku jsem odběhla, abych si uvařila kafe - a lehátko bylo obsazeno. Slunilo se v něm moje pyžamo. V pyžamu byla navlečená Anička. Vzdala jsem opalování a zalezla domů do postele, šlofík jako šlofík. Vzbudil mě až vytrvale zvonící mobil. Kdo to jen může být, takhle v neděli odpoledne? Byla to kamarádka a že prý jestli půjdu na pivo. Tož jsem šla.
Výsledek: Ráno jsem se vzbudila až v 8 hodin, to umě nebývá zvykem. Cítila jsem se skvěle, vyspaná do růžova, temné kruhy, které mám již léta trvale usazené pod očima, někam zmizely, sršela jsem energií a chutí něco dělat. Sluníčko se schovávalo za mraky, místo dopoledního opalování jsem tedy šla na zahrádku pohrabat trávu. Trochu jsem si protáhla rozbolavělá záda na klepači, vytáhla ze záhonku dvě kedlubny pro děti na svačinku a šla si rozložit lehátko, jelikož to vypadalo, že slunce přeci jen vykoukne zpoza mraků. Během protahování zad vyfotila Liána speciálně pro Ohnětu fotku, která je tak dobrá, že jsem ji ani nemusela příliš trápit v photofiltru a bez výraznějších úprav ji tak směle mohu zveřejnit. Ohněto, zři: