Článek Posekáno aneb sebechvála nesmrdí
Komentáře k článku: Posekáno aneb sebechvála nesmrdí
jarmik: Díky za tip! Písek na pískoviště jsme hledali už v pár krámech a nenašli. Tak halt zkusíme spielsand z Baumaxu
hablina: Mají tam dva druhy, pytle po 25kg se mi líbily víc než dy 20kg s obrázkem (ty měly dírky - to bych měla písku plný kufr)
milan*: Gratuluji, jsi všestranný člověk, který si dokáže poradit a nezoufá. Dnes lidí, kteří se dokáží ohánět kosou, myslím účelně, není zas tak mnoho. Krom toho jsi použila ekologický a finančně nenáročný prostředek.
davidhavel: Při přečtení první věty jsem se zasekl a přemýšlel, zda je tomu opravdu tak, že jsi se dala do psaní erotiky 
eithne: Jůů, kosou jsem nikdy nesekala - máma mi to zakazovala jako moc nebezpečné, takže než jsme na chatě měli sekačku, kosou sekal brácha a já dodělávala malá zákoutí srpem. Dodnes mě to mrzí, sekání kosou už si jen tak někde asi nevyzkouším... a já mám kosu tak ráda! (Smrťovi totiž děsně sluší! 
)
eithne: Absence té chaty se zahradou, potažmo jakéhokoliv trávníku 
Leda bych sekala máminy kaktusy na balkóně 
hablina: Jinak myslím, že mi to šlo dobře hlavně díky kvalitě té rakouskouherské oceli, srp mám kapitalisticky porevoluční a je to krám, se kterým se nedá nic posrpat, jelikož naprosto nedrží ostří.
contritus: WAW, "posrpat" - úžasné slovo 
- měla jsem problém ho správně napsat 
. Jinak teda jsi šikula. 
Naž je Ti mužskej v baráku????
