Hablina | Kochání

Smyslem víkendového výletu do Beskyd byl odpočinek. Žádné tůry, žádné bolavé nohy z přemíry ušlých kilometrů, žádné nové výhledy, nečekané přechody státní hranice či bloudění po zcela neznámém lese. Jen procházky po blízkém okolí, dýchání horského vzduchu a kochání. Hlavně to kochání. Klidný pobyt jsem si zajistila už tím, že starší dítka zůstala doma, čímž odpadly základní zdroje konfliktů, domácí práce jsem nenápadně přesunula do kompetence babičky a pasovala jsem se do role velmi málo využívaného pomocníka. tak jsem místo obvyklého vaření a mytí nádobí chystala židličky k venkovnímu posezení u kávy, občas přinesla kbelík vody ke kadibudce či rozfoukávala oheň. Na víc si nevzpomínám - opravdu jsem se tam nepředřela. Dostala jsem se do stavu, kdy mě nic nehonilo, nikam jsem nespěchala, nic jsem nemusela, jen jsem byla. A byla jsem šťastná z toho, že jsem. Nic víc.
Ze dvou krátkých procházek a courání s Aničkou po okolním lese vznikla spousta krásných fotek, pár jich tu dávám k všeobecnému pokochání a aby se kochalo lépe, tak ve větší velikosti než je u mě zvykem.