Pavel se chlubí novou kuchyní? Tak to já se pochlubím starou.
Naše první kuchyně byla předělávka starého kuchyňského nábytku po rodičích. Po čase jsme se rozhodli zakoupit nábytek nový. Kuchyňská studia v té době prakticky neexistovala, když jsme chtěli otočit dřez na druhou stranu, pravila prodavačka, že to nejde, dodat delší kuchyňskou desku (kvůli neexistenci pravých rohů v kuchyni jsme chtěli desku přiříznout na míru) také nebylo možné. V módě byly mramorované vzory a profilovaná dvířka, nedalo se sehnat nic jednoduchého, hladkého nebo jednobarevného. Naše kuchyně se tak stala jedním velkým kompromisem. A po několika dalších letech spadla. Prostě se jedné noci ozval takový divný zvuk - a pak neskutečný rachot, bum, bác a polovina horních skříněk byla dole. Rozbily se skříňky, rozbily se talíře po mamince, hrnečky po babičce a spousta dalšího nádobí. Ještě mám někde schované fotky (pořízené v naději, že nám snad pojišťovna proplatí škodu, což se ale nestalo). Zbylé skříňky jsme na původní místo už raději nevěšeli a poskládali jsme linku trochu jinak. Také ohřívač vody dlouho nevydržel - ten první byl průtokový plynový, následoval průtokový elektrický a teď máme elektrický se zásobníkem. S proklatě malým zásobníkem. Už abych měla myčku. Také různá elektrická udělátka se u nás často střídají - rekord drží rychlovarné konvice, máme už čtvrtou, šlehač na těsto je třetí (ten první byl ještě po mamince, druhý jsem si pořídila ještě před svatbou), máme druhou pekárnu na chleba (první byla příliš malá, tak skončila u babičky) a letos jsme si pořídili druhou mikrovlnku. A co je v naší kuchyni nejlepší? Přece gauč, abych mohla při vaření ležet!
na okně roste řeřicha
na mikrovlnce bydlí Chinovi
Naše první kuchyně byla předělávka starého kuchyňského nábytku po rodičích. Po čase jsme se rozhodli zakoupit nábytek nový. Kuchyňská studia v té době prakticky neexistovala, když jsme chtěli otočit dřez na druhou stranu, pravila prodavačka, že to nejde, dodat delší kuchyňskou desku (kvůli neexistenci pravých rohů v kuchyni jsme chtěli desku přiříznout na míru) také nebylo možné. V módě byly mramorované vzory a profilovaná dvířka, nedalo se sehnat nic jednoduchého, hladkého nebo jednobarevného. Naše kuchyně se tak stala jedním velkým kompromisem. A po několika dalších letech spadla. Prostě se jedné noci ozval takový divný zvuk - a pak neskutečný rachot, bum, bác a polovina horních skříněk byla dole. Rozbily se skříňky, rozbily se talíře po mamince, hrnečky po babičce a spousta dalšího nádobí. Ještě mám někde schované fotky (pořízené v naději, že nám snad pojišťovna proplatí škodu, což se ale nestalo). Zbylé skříňky jsme na původní místo už raději nevěšeli a poskládali jsme linku trochu jinak. Také ohřívač vody dlouho nevydržel - ten první byl průtokový plynový, následoval průtokový elektrický a teď máme elektrický se zásobníkem. S proklatě malým zásobníkem. Už abych měla myčku. Také různá elektrická udělátka se u nás často střídají - rekord drží rychlovarné konvice, máme už čtvrtou, šlehač na těsto je třetí (ten první byl ještě po mamince, druhý jsem si pořídila ještě před svatbou), máme druhou pekárnu na chleba (první byla příliš malá, tak skončila u babičky) a letos jsme si pořídili druhou mikrovlnku. A co je v naší kuchyni nejlepší? Přece gauč, abych mohla při vaření ležet!
na okně roste řeřicha
na mikrovlnce bydlí Chinovi