Hablina | Ráno

Mirka se ptá, jaká máme rána. To moje začíná křikem nezvedeného ptactva, které mě spolehlivě vzbudí i přes zavřená plastová okna. Nedokážu ani říct,v kolik je to hodin, neb nemám sílu podívat se na mobil. O něco později je už v pokoji tolik světla, že nevydržím ležet. Vařím si kávu a ztichlým domem se plížím k počítači. Je to ta šťastná hodina, kdy internet funguje správnou rychlostí a u PC nikdo nesedí. Honem si ukládám obrázky, třídím fotky, píšu bláboly. 6.40 zvoní budík v mobilu. Je čas vzbudit děti. Spící Aničku přenáším z postele k televizi a zapínám pohádku. Po pohádce jdu uvařit dvoulitrovou konvici čerstvého čaje, nachystám snídani a připravuji Aničce svačinku do školy. Od počítače se ozývají divné zvuky. Kato ci chce chviku zapařit WoW, Anička GTA. Bitku o počítač Kato prohrává, neb má delší cestu do školy a musí dřív vyrazit. Manžel přijíždí z noční a Kato škemrá, jestli by ho neodvezl do školy autem. Anička míchá chladnoucího zajíce (ne, nesnídáme divočinu, jde o instantní náhražku mléka). Linda si maluje temné kruhy okolo očí ve stylu medvída pandy. 7.15 - Anička v pyžamku stále míchá zajíce. Linda dokončila válečné líčení a vytahuje ze skříně postupně všechno slušnější oblečení, neb je znamením váha a nedokáže si vybrat, v čem má dnes vyrazit do školy. Dávám Aničce svačinu do aktovky, přitom kontroluji, jestli má pouzdro, učebnice....Linda hledá brýle.Rozvěšuji přikrývky přes postel, aby vyvětraly. Anička je stále v pyžamku. 7.25 - Anička se začíná oblékat. Pláče, že tyhle rifle nemá ráda. Hledá ponožky. Linda stále ječí, že nemůže najít brýle. Češu Aničce culíky, neb má dnes tělocvik a nesmí jí poletovat vlasy. 7.30 - Linda stojí v předsíni a vyhrožuje Aničce, že odejde do školy bez ní. Anička hledá boty. Vyzouvám Aničce boty na zahradu a nutím ji školní botasky. Anička pláče, že je nemá ráda. Všimnu si, že Anička nemá na nose brýle. Anička hledá brýle. Brýle nejsou ani na stole, ani v kapse bundy. Nutím Aničce staré brýe, co nosila ještě ve školce. Anička pláče, že je nemá ráda. Linda odchází. Anička rychle vybíhá za ní, dveře prásknou, manžel usínající po noční (ani nevím,kdy se vrátil,ale cestou stihl nakoupit) dostává infarkt z leknutí. Vracím se k rozpité kávě u počítače. Přemýšlím, jestli si nemám nalít pořádného frťana.
Aktualizace: ještě fotečka