Nejsem pako

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Po půldni ve škole a hodině nauky byla Anička celá přesezená, tak jsme si vyšly na procházku. Moc často se neprocházíme, většinou nám k vybití energie stačí zahrada a naše ulice, tentokrát jsme ale zašly kousek dál. Já samozřejmě s fotoaparátem zavěšeným proklatě nízko. A fotila jsem a fotila. Pravda, někteří kolemjdoucí po mě divně koukali, ženská, co míří foťákem kamsi do kalných vod místního potoka se tu nevidí moc často. A potom jsem ho uviděla. Stál tam, objektiv namířený do stejných míst jako já, a ten foťák....to nebyl foťák, to bylo dělo. Pochopila jsem, že nejsem se svou mánií sama, že je nás víc a mnohem postiženějších. Netroufla jsem si onoho mladíka oslovit a vyptat se na technické detaily jeho přístroje (na tom vcelku pustém místě za městem by to mohlo vyznít lehce nepatřičně), ale už vím, co chci k příštím narozeninám. Po návratu s procházky (nohy mám jistě o pár centimtrů kratší a Anička dělala úkoly do školy v polospánku, jak byla ztahaná) jsem honem natáhla fotky do počítače, abych se mohla začerstva pokochat dnešními úlovky. Jej, to jsem se podivila. Z fotoaparátu se stěhovalo do počítače 129 fotek. To bude blogů.....

Zpět na hlavní stranu blogu