Článek Jak jsem šmírovala
Komentáře k článku: Jak jsem šmírovala
pavel: takový krásný vrabčínek... musím blýsknout straku. Na Moravě jsem je nikdy nezahlédnul, ale tady v Praze na mě štěkají. Je to fakt vtipný! 
sargo: Vidím, že budu muset poslechnout tu výzvu a taky zkusit lapit pár ptíc na naší zahradě. Tuhle před námi na cestičce hopsala sojka - bylo to v centru Berouna - koukala jsem jak jelen, takhle dobře jsem ji naživo ještě nepotaka, a že jsem se na ně něco načíhala... ovšem nevhodně v lese... 
hablina: To jo, hlavně jak balancuju na plastové zahradní židli, abych vyfotila sousedčin šeřík bez mých šňůr na prádlo
milan*: Koukám na Tvoje úlovky a říkám si, že trpělivost přináší růže a Hablině i vrabce.
keigi: Kdo si počká, ten se dočká! Pěkné pěkné pěkné ... a já zas abych šel dorovnávat skóre
Každopádně se ale přimlouvám za obrazové zdokumentování samotného procesu fotografické tvorby, páč by to mohla být prča největší ... na mě lidi z okolí už za poslední dny koukají jak na vola, když se tu potuluji s fotoaparátem v pohotovosti a jen čekám, kdy se mi za chrbátem objeví pánové v uniformě a s klepety 
chachina: Taky se mi povedlo vyblejsknout jednoho kosáka, dokonce s nějakým hmyzem v zobáčku A včera jsem zkoušela vyfotit ploštici, ale byla, potvůrka, nějaká moc rychlá.. a nebo náš foťák moc pomalý. A nebo obojí
Pěkný úlovek. Přesně jako náš Pepa.