keigi: Zapomeň, Hablino, zapomeň na chmury,
na smutek, únavu, léta i na můry,
sedni si ke stolu, uvař si kafíčko,
třeba to pomůže, i kdyby maličko.

Potom vem tu svoji nejmladší za ruku,
vyběhni do zahrad, do luk i na řeku,
sluníčko dneska tak krásně svítí,
a všude rozkvétá rozličné kvítí.

Na kvítí včelky a broučci se rojí,
na cestě mravenec s plošticí stojí,
po řece plove si kačena s mláďaty,
opodál kos zpívá kosici kantáty.


Zapomeň, Hablino, zapomeň na chmury,
na smutek, únavu, léta i na můry,
jaro je v rozletu, léto je za dveřmi,
všechno je chvilkové, vím to, fakt, veř mi!