Zpráva o kotěti

3. říjen 2010 | 09.52 |

Přiotrávenou Nešiku krmili jsme čerstvým masíčkem, aby byla dostatečně zavodněná a tím aby se jí pročišťovaly ledviny. Mlsné kotě si na dietu rychle zvyklo. Krmil ho hlavně manžel (ano, máme to rozdělené, manžel se stará o to, co jde do kotěte, já o to, co jde z kotěte) a po pár dnech už Nešika mňaukala, jen Živitele viděla. Ona dobře věděla, kdo jí ta masíčka do misky servíruje. Po několika dnech jsme usoudili, že kotě vypadá dost zdravě a že by tedy mohlo zase dostávat granule. Nešika si to nemyslela. Granule ignorovala a mňučením se dožadovala syrového masa. To zpovykané zvíře neváhalo v nestřežené chvíli vlézt do lednice či se procházet po lince v naději, že kousíček syrové flákoty najde. Výsledek - masíčko dostává dodnes. Občas se zatvrdím, nasypu do misky granule a čekám, až je Nešika zbaští. Chce to pevné nervy a hlavně ignorovat to zoufalé mňoukání.
Nešika je to kotě, které se chovalo nehygienicky. Od té doby, co je sama, hodně se zlepšila. Kaká pouze do záchůdku. Většinou tam i čurá. Jen tu a tam - patrně z čiré zlomyslnosti - udělá loužičku pod Liáninou postelí. Já potom chodím po dívčím budoiru a čuchám, čuchám kočičinu (a proto vznikl tento článek - potřebuju si postěžovat). Včera večer jsem ulehla do postele, vzala si knihu že si budu číst...a pak jsem to ucítila. Kočičí čůrání. Jen tak slabounce. Přeci kvůli tomu nebudu vstávat. Do rána to počká. Nepočkalo. Nemůžu si užívat večerní pohodu s knížkou, když cítím kočičí čuránky. Začala jsem hledat baterku. Nenašla. Lampu, co mám vedle svého pelechu, jsem vytáhla ze zásuvky a zapojila blíž k Liániné posteli. Povytahovala jsem všechny šuplata s legem (kdy si tady kdo naposledy hrál s legem?). Svítila jsem pod postel a hledala loužičku. Nenašla. Vyštrachala jsem starý mop - s ničím jiným se pod nízkou širokou postel nedostanu - vymáchala ho v silně koncentrovaném roztoku sava a šmidlala s ním pod postelí jak to šlo. Chudáci pavouci, co tam bydlí, načisto jsem je vyplašila. Uklidila jsem šuplata zpátky pod postel, vymáchala mop a pro jistotu zapálila v pokoji vonnou tyčinku. Zalehla jsem a začala si konečně číst. Bylo půl jedenácté v noci.
Dnes bude Nešika žrát výhradně granule.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Zpráva o kotěti newold®blbne.cz 03. 10. 2010 - 10:05
RE(2x): Zpráva o kotěti modrooká 03. 10. 2010 - 12:43
RE(2x): Zpráva o kotěti whitebeard 03. 10. 2010 - 18:57
RE(2x): Zpráva o kotěti hospodynka 04. 10. 2010 - 13:32
RE(3x): Zpráva o kotěti lentilka®sdeluje.cz 04. 10. 2010 - 13:36
RE: Zpráva o kotěti lentilka®sdeluje.cz 03. 10. 2010 - 13:45
RE: Zpráva o kotěti adil 03. 10. 2010 - 15:45
RE: Zpráva o kotěti contritus 03. 10. 2010 - 16:24
RE: Zpráva o kotěti sargo 03. 10. 2010 - 18:01
RE: Zpráva o kotěti whitebeard 03. 10. 2010 - 18:48
RE: Zpráva o kotěti tenisak* 03. 10. 2010 - 22:34
RE: Zpráva o kotěti mi-lada 04. 10. 2010 - 09:03
RE: Zpráva o kotěti renuška 04. 10. 2010 - 12:09
RE(2x): Zpráva o kotěti hospodynka 04. 10. 2010 - 12:53