25. únor 2008 | 20.33 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Dnes jsem se vypravila ke kadeřnici a měla jsem pocit, že páchám sebevraždu. Docela jsem si za posledního půl roku zvykla na delší vlasy, na to, že při cvičení nosím culík a že mi za větrného počasí vlasy divoce vlají kolem hlavy. Vlasy už ale přerostly rozumnou délku, mytí a následné fénování mi zabíralo čím dál víc drahocenného času, navíc mi vlasy začaly po prodělaných chřipkách hodně vypadávat. Dlouhé tmavé vlasy byly všude. Ucpávaly odpady, v nepřístupných koutech na sebe nabalovaly prach a pavučiny, zjevovaly se v polévce i ve chlebu, o postelích ani nemluvím (jak se mé vlasy dostaly do postelí ostatních členů rodiny je stále záhadou). Tak jsem se před týdnem objednala a dnes šla. Šla a šla až jsem došla ke kadeřnici. Kadeřnice byla milá, stříhala rychle, brzy vykouzlila na mé hlavě šikézní účes kratších vlasů. Hlava mi citelně zlehkla, peněženka rovněž. Doma jsem čekala, co na mou novou image řekne rodinka. Ve svém názoru byli výjimečně jednotní, jeden po druhém mi řekli, že mi to vůbec, ale vůbec nesluší. Urazila jsem se. Líbím se si - a oni si prostě zvyknou.
Zpět na hlavní stranu blogu