Hablina | Sběr

Ráno jsem vstávala s pocitem, že na dnešek mám naplánováno cosi důležitého. Je středa, to je ono. Ve středu máme sběrový den. Hned na začátku školního roku upozornila paní učitelka všechny rodiče, že na škole probíhá soutěž ve sběru starého papíru a že tedy každou středu máme nosit do školy sběr. Začala jsem tedy doma hromadit reklamní letáky a staré noviny. Když se hromada papíru za kuchyňským gaučem začne samovolně hroutit a bránit tak otvírání ledničky, nastává ten správný čas na odvoz sběru do školy. Padlo to zrovna na dnešek. Aby bylo sběru víc, zalovila jsem i ve svém archívu starých časopisů, které si schovávám pro případ, že bych onemocněla a měla čas číst. Časopisů byla hromada, až jsem se divila, jaký jsem to hraboš. Místo ranní kávičky, kterou si pravidelně dávám poté, co vypravím dítka do školy, naskládala jsem papír do auta, holky zajásaly, že nemusí do školy pěšky (cca 7 minut chůze - autem je to po silnici delší) a jelo se. U školy byla obvyklá tlačenice. Auta tu nemají kde zastavit, vykládka sběru probíhá velmi divokým způsobem, jedno auto brání druhému v odjezdu, dnes jsem ale chytla vcelku dobré místo u popelnic (ano, na těch žlutých čarách značících, že tady se stát nemá). Pan školník, který sběr váží, měl tu k ruce dva zdatné pomocníky - deváťáky, pomohli mi vyložit balíky starých novin a časopisů z auta, na váze jsem se nestačila divit, bylo toho 34kg.
Doma jsem postavila na kafe a koukám na vyprázdněnou knihovničku. Uvolněný prostor chtěl nějak zaplnit. Začala jsem do knihovny rovnat dvě řady knih provizorně (asi půl roku) uložené na okně, vešly se tam všechny. Přitom se mi odněkud vysypaly vánoční fotografie. Pustila jsem se tedy do zakládání fotek. když jsem schovávala fotoalbum, narazila jsem na další hromadu starých časopisů. Odněkud vyběhl pavouk. Zlikvidovala jsem pár pavučin, na okno narovnala kytky, hned to tu vypadá líp. Už přemýšlím, co povezu jako sběr do školy příští týden.