Jednou dopoledne

 Děkuji svému střeleckému instruktorovi, že mě naučil, co se ani po dvaceti letech nezapomíná.

"Dědečkůůů, že si půjdeme zastřílet!" škemrala Liána a kulila kukadla, div jí nevypadla. Kameň by se ustrnul. Jelo se hned druhý den poté, co Liáně sundali v nemocnici sádru z nohy (šly jsme tam na desátou a už o půl jedné byly doma, heč). Zkusila jsem použít dceřinu škemrací metodu, vykulila na dědu kukadla a jela tím pádem také.

Kudy? - Po oranžové!
(kdo se dobře podívá, uvidí na cestičce malé oranžové střípky)

mají tu nachystané dřevo na táborák

aj pitná voda tu je

Vidíte ten terč?

romantický výhled do kraje nesmí chybět