Kdysi dávno...

 Povšimla jsem si, že blogeři tu a tam sepisují své vzpomínky na dětství a mládí. Pozadu nezůstanu a povím Vám, jak Hospodyňka na svět přišla a jakým byla roztomilým děťátkem.

Před dávnými časy (bylo to v dubnu) narodila se dvěma již postarším rodičům dceruška, prvorozená a jediná. Holčička si odmalička ráda hrávala venku na čerstvém vzduchu. Ve třech letech se naučila jezdit na kole a od těch dob odmítala chodit pěšky s tvrzením, že ji bolí nožičky. Rodiče se přizpůsobili - tatínek již postarší vehikl vlastnil, maminka si koupila skládací kolo polské výroby.

Záhy se naučila lézt po stromech a strávila tam značnou část svého dětství. Schovaná v koruně staré jabloně před celým světem a zejména před rodiči toužícími zaměstnat dítko plením jahodiště či něčím podobným, hltala mayovky a verneovky. Večer sedávala u ohníčku a pěla budovatelské písně, které se naučila na hodinách hudební výchovy ve škole.V sousedství nebyla žádná děvčata, ale malé Hospodyňce to nevadilo, pohrála si i s chlapci.

pokračování příště (je to dřina, tyhlety vzpomínky)