Hodil by se článek o tom, jaké byly jarní prázdny. Jelikož slečna dcera studuje v jiném okrese, než v kterém bydlíme, podařilo se mi lehce mystifikovat zaměstnavatelku i známé termínem mé dovolené. Nakonec došlo ke shodě a já s Anči odfrčela do Beskyd. Podmínky byly skvělé - v týdnu připadlo něco sněhu, teploty se držely těsně pod nulou, v noci mrzlo, ve dne svítilo sluníčko.
zimní výhled z Bobku
Anči chytla lenoru (strašně vážná choroba vyskytující se především u pubertální mládeže) a odmítla se mnou běžkovat. Tož jsem si pozvala sestřenici. Zpětně si uvědomuji, že nebyl nejlepší nápad vyrazit na běžky s osobou, která je mladší než já a mezi jejíž koníčky patří sbírání medailí z amatérských půlmaratónů. Moje sestřenice je velice hodná a pokaždé, když mi trochu ujela, ukázněně čekala, až k ní dofuním. Byla to moc pěkná vyjížďka, tak doufám, že příští sezónu bude víc sněhu a dostanu se na běžky se sestřenicí častěji. Do té doby mám něco času poladit fyzičku.
Další den jsem pojala relaxačně, vycházky s puberťačkou po blízkém okolí (do obchodu, do hospody, do kavárny...) mi po heroickém výkonu předchozího dne naprosto stačily.
Třetí den mi otrnulo, Anči jsem nechala strážit Základnu a vyrazila k Maxově nádrži. V létě tu cestu nemám ráda, kilometry rovné vyasfaltované lesní cesty nenabízejí nic zajímavého. V zimě se asfalt promění v ideální stopu, pravda, ježděnou lesní technikou. Letos se tu těžilo dřevo na kostel v Gutech, motorové pily vrčely vlevo i vpravo, z jedné strany táhl kládu kůň, z druhé traktor, kolem Základny nám denně projelo několik plně naložených kamionů.
Čtvrtý den jsme uklidily Základnu a jely domů. Na Pustevnách zrovinka stály ledové sochy, tož jsem trochu provětrala Feldě motor a vyjela s ní až nahoru. Cesta vzhůru je klikatá a v ten čas byla poněkud zledovatělá, takže Anči kapánek ječela strachy. Poukazovala jsem na fakt, že ostatním autům to klouže taky, ale kdovíproč jí to vůbec neuklidnilo. Chtěla jsem vyjít aspoň k Radegastovi, ale Anči byla jakási zmrzlá a nevrlá, tož jsme jely dom.
zvonice na Pustevnách
Z letošních prázdnin plynou dvě ponaučení:
- Jezdin na hory s líným puberťákem nemá smysl.
- Až si příští rok budeme kupovat nové auto, Anči můj návrh pořídit něco do terénu určitě podpoří.