Z Morávky na Ropici

6. srpen 2016 | 17.29 |

 Rodinu jsem odvezla domů, vykoupala se, nabalila tašku čistého prádla a něco jídla a ve čtvrtek ráno vyrazila zpátky do Beskyd. Aby mi nebylo smutno, vzala jsem s sebou kamarádku. Na první výlet jsme vyrazily z Morávky. Žlutá značka nás vedla z parkoviště rovnou do lesa. Těžko říct, jestli byla příkrá kamenitá lesní cesta rozdrbaná víc od vody či od těžké techniky.  Vzala mi dech i energii hned na prvních metrech. Ani kamarádka nejásala. Každou chvíli jsme zastavovaly, lapaly po dechu, hltaly vodu a nadávaly. Jsem ráda, že nemám žádné chytré udělátko na měření tepové frekvence, bo bych si nejspíš volala vrtulník. Na prvním rovnějším plácku, ze kterého byl výhled, jsme padly do trávy a že pauza na svačinku. Následovala pauza na nasprejování repelentem a odstraňování klíšťat, které v té trávě číhaly a velice nadšeně se na nás přisály.

DSCF8455_panorama
výhled do údolí Velkého Lipového

Samotný výstup na Ropici nám ztěžovalo borůvčí rostoucí podél cesty. První borůvky zrovna zrály a odolat nešlo. Naše tempo se zpomalilo, jazyky zmodraly. Proti nám sestupovali tři důchodci a měli úplně stejný problém a stejně modré jazyky. Na Ropici stojí socha Peruna. Je dřevěná a dobře přišroubovaná, aby si ji nikdo neodnesl jako suvenýr. Též vrcholová kniha tam je. Já píšu jak čuně, tak nás do knihy zapsala kamarádka, ona má rukopis nečitelný, ale na pohled velice úhledný.

Na rozcestí pod Ropicí jsme se rozhodovaly, jestli půjdeme i na další kopec, ale nechtělo se nám, tož jsme se vracely zpátky. Nechtěly jsme jít znovu přes vrchol, tak jsme hledaly modrou značku, která ho má obcházet. Hledaly jsme marně, ale z cesty proti nám se vyřítila skupinka cyklistů, tak jsme usoudily, že to bude správná cesta a byla. Na jejím konci ležel pokácený smrk a na něm modrá značka. Též tam byl rozcestník a u něho velice podivně se chovající turista. Měl blbé kecy a podle všeho byl dost zhulený. Nevěděl, kam chce jít, tak jsme ho poslaly na Ropici. A raději jsme přidaly do kroku. Vrátily jsme se po žluté na rozcestí Pod Lipovým. Lavičku pod rozcestníkem nám obsadil starší pán s velice smradlavou cigaretou, tak jsme posvačily na hromadě klád a potom pokračovaly po červené značce na Příslop a Ropičku. Šlo se fajně, cesta po hřebeni je rovná, prakticky bez převýšení, vzrostlý les dává dostatek stínu a pár výhledů se taky našlo.

DSCF8471
výhledy na Třinec

Těšily jsme se na polívku na chatě Ateliér, ale měli zavřeno. Tož indy. 

DSCF8475
na obzoru provokatérka Lysá

Modře značená cesta, kterou jsme se vracely do Morávky, je úplně stejně příkrá jako ta, která nás potrápila ráno. Kamarádku rozbolela kolena a mě kotník. Statečně jsme bojovaly s bolestí tabletami Ibalginu a těšily se na večerní pivko a špekáčky na grilu.

ropice

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Z Morávky na Ropici tlapka 06. 08. 2016 - 19:47
RE(2x): Z Morávky na Ropici hablina 06. 08. 2016 - 20:42
RE: Z Morávky na Ropici sargo 12. 08. 2016 - 09:06
RE: Z Morávky na Ropici lentilka®sdeluje.cz 24. 08. 2016 - 06:36