Za svitu měsíce

 Na konci horkého dne otvírám okno i balkónové dveře dokořán, pokoj se pomalu plní chladným vzduchem, dobře se mi bude spinkat. Usínám rychle, spím dobře a spím dlouho. Spaní je momentálně mým nejmilejším koníčkem. Ne tak v onu noc....

Měsíc, ač nebyl již v úplňku, jasně zářil a silným bílým světlem zaléval pokoj. Nábytek se temně rýsoval proti ozářeným stěnám a chladný noční vánek si zlehka pohrával se záclonou. Ale měsíční svit nebyl tím, co mě probudilo uprostřed noci. Šramot a těžké kroky byly slyšet ze zahrady, blízko, docela blizoučko.

První, co mě v polospánku napadlo bylo, že zedník, co robí u souseda, se opil a omylem se motá po naší zahradě. A hrabe se v igelitce. Hrabe se v ní neskutečně dlouho. Safra co tam ten trouba dělá? A proč tak strašně funí? A co to chroupe? Chvíli jsem se převalovala v posteli a snažila se neprobudit docela. Až jsem nevydržela, vstala a vykoukla ven. Zedníka jsem neviděla. Vůbec nikoho jsem neviděla. Šramot ustal. Funění též. Šramot a funění....zatracený ježek. Zatracení ježci! 

Bydlí u nás ty bestie tři a můžeme si za to sami. Když jsme zjistili, že chodí kocourovi na granule, postavili jsme jim na dvorku krmelec - boudičku, ve které je miska s granulemi a druhá s čerstvou vodou. Ježci si rychle zvykli tam chodit. A přistěhovali se k nám docela - myslím, že původně bydleli o dvě zahrady dál, ale proč by tak daleko chodili, když u nás je klid a příjemné bydlení v neprostupných houštinách málo udržovaného živého plotu. Když tu ta tam plot ostříhám, ježci se nadšeně stěhují do vzniklé hromady prutů a větviček. Chvíi trvalo, než mi došlo, kdo tu úhlednou hromadu klestí roztahuje po zahradě. Večer jsem ji pracně shrabala a ráno byla kopka celá rozdrbaná. Teď abych se bála ji spálit, abych omylem neupálila i bodlinaté nájemníky.

Foto doplním, až se mi podaří udělat kloudnou fotku - ježci dokážou na svých kraťounkých tlapičkách překvapivě rychle utíkat a vyfotit se dají jen tak, že je předběhnu a namířím na ně foťák pěkně zpředu. To strnou a dělají, že jsou mrtví anebo neviditelní anebo že tam vůbec nejsou. Zatím mám dva nepovedené mázlé snímky, ale jednou to dám!

PS: Jak jen dokáže drobné zvířátko dupat jako osmdesátikilový chlap?