Prosinec

Cítím se trochu divně, že mám v jednom roce už třetí flek. Začnu tím, jak jsem o práci přišla - to bylo už v listopadu, a docela trvalo, než jsem se s tím srovnala.

Na konci prázdnin jsem si vymknula kotník a to tak kvalitně, že jsem s potrhanými vazy skončila dva měsíce na neschopence. Když jsem se vrátila do práce, šéf mi oznámil, že už mě tam nechce. Tušila jsem delší dobu, že to tak dopadne - neustále na mě chodily kontroly z OSSZ, z práce se ke mě nesly divné řeči, počítám, že drahá kolegyně o mě roznášela nějaké strašlivé drby. Preventivně jsem si hledala nové místo a vyplatilo se. Na pracáku jsem byla pouhý týden, ten jsem v podstatě celý strávila vyřizováním papírů - přihlašováním na pracák, odhlašováním z pracáku, pracovním pohovorem, podepisováním nové smlouvy.... být nezaměstnaná je děs, furt jsem někde lítala, na nic neměla čas a vůbec si neodpočala .

Další týden jsem nastoupila jako prodavačka v pekárně. Tři dny jsem se zaučovala v malém obchůdku na vesnici a pak plna elánu nastoupila do pekařství u nás na náměstí. Kolegyně - tedy vedoucí prodejny- byla moc fajn, upovídaná, příjemná, přátelská....potom uviděla první výplatní pásku a dala výpověď. Teď prodávám chleba a rohlíky sama a doufám v lepší zítřky, jako třeba že mi vedení firmy pořídí novou kolegyni nebo aspoň brigádnici.