Po zimě

 Teplé slunečné počasí v kombinaci s volnou nedělí zapříčinilo, že jsem se vydala do Beskyd.

Smyslem výpravy bylo zkontrolovat, jestli nám přes zimu nějaká dobrá duše nevykradla/neukradla Základnu a též zjistit, proč nefunguje elektřina a případnou závadu na vedení či pojistkách odstranit. Stačilo tedy, abych jela já a Kato, nějak se ale přihodilo, že nás jelo plné auto. Plus dva plyšáci, které Anči v žádném případě nemohla nechat doma samotné. Klika, že cesta trvá jen něco málo přes hodinu, déle bych s dcerami na zadním sedadle nevydržela, neexistuje způsob, jak je rozesadit, abych netrpěla.

kvetou zběhovce

Základna byla vpořádku, kolem se povalovalo pár odpadků. Mládež šla prohlédnout elektrické vedení a všechny pojistky a jističe, ale marně, elektřina nešla. Posvačili jsme něco zásob dovezených z Tesca a šli se projít. 

mírně opožděné jaro (800mnm)

strašně velký strom, u kterého nikdo nechtěl postát, aby dělal měřítko

Anči tvrdila, že ji bolí nohy, čemuž věřím, protože si cestu zdvojnásobila, jak pořád běhala za motýly.

Na stromech u cesty rostly ptačí budky.

Zlatým hřebem dne bylo grilování. Flákota se povedla, Ači mi dala olíznout kost. Klika, že jsem udělala pár klobásek, jinak bych zůstala hlady. 

Na hřišti tráví líp.
 

 Tolik se nám tam líbilo, že někteří navrhovali nevracet se domů a zůstat přes noc, což neprošlo, byť obě dcery přísahaly, že už se ve škole vůbec neučí, tudíž do ní v pondělí vůbec jít nemusí. Tož zase za týden...