Nákupní

28. listopad 2012 | 12.00 |

 V neděli jsem měla volno. Bylo mi jasné, že tohle se až do Vánoc nemusí opakovat, tak jsem byla odhodlaná využít jeden volný víkendový den na sto procent. V úmyslu jsem měla dvě akce - návštěvu Základny a předvánoční nákupy. Počasí bylo hnusné, inverze ležela snad nad celou Moravou, takže výlet do Beskyd jsem shledala bezpředmětným - sedět u kamen v nevelkém prostoru a hledět malým oknem skrz mlhu na smrčí za silnicí mi nepřišlo jako nejlepší využití volného dne. Leda že bych se u toho věnovala výrobě ručně pletených dárků pro blízké příbuzné. Ale to můžu i doma a třeba ve středu dopoledne.  Zvítězily nákupy. Zblblá konzumním životním stylem rozhodla jsem se vyjet do nákupního centra. Chtěla jsem s sebou vzít Nejlepší Kamarádku, ale ráno si přispala a nechtělo se jí. Tak jsem jela se starší dcerou.

Avion Shopping park v Ostravě se v neděli stává synonymem pro opravdové peklo. Davy lidí, proti kterým jsou provmájové průvody dob socialistických slabým čajíčkem. Dorazily jsme tam krátce před poledem. Avion se už delší dobu opravuje a ne všechno je v něm ideální - třeba fastfoodů je v něm proklatě málo. Když jsme viděly hrozny hladových zákazníků, které před nimi čekaly na smažené čínské nudle, usoudily jsme, že si nejprve projdeme Ikeu a vrátíme se až později, až fronty opadnou.

medvědi

Ikea potěšila - jako vždy. Hned u vchodu jsme si koupily svařák, já upíjela jen po troškách, abych stihla do odjezdu domů vystřízlivět. Většinu hrnku tímpádem vyzunkla Liána a celou dobu pak hudrala, že neměla pít alkohol, nechce pít alkohol a nebude pít alkohol, jelikož se jí motá hlava.

Procházely jsme obchoďákem, tu a tam něco hodily do velké žluté tašky, posedávaly v křeslech, já koukal po koupelnových skříňkách v naději, že najdu nějakou inspiraci pro naši stále zoufaleji vyhlížející koupelnu.

U pokladen jsme vystály sáhodlouhou frontu, utracená částka mě mila překvapila - fakt jsem šetrné a skromné děvče, musím se pochválit, celý předvánoční nákup jsem zvládla za pár kaček.

Obrovskou plastovou bednu plnou vánočních dekorací a dárečků jsme uložily do kufru auta a šly se najíst. Fronty před asijskými bistry opravdu opadly, objednaly jsme si jednu porci smažených rýžových nudlí a zobaly je z jednoho talíře. Liána se najedla, já měla pořád hlad. Utěšovala jsem se, že hubnu. A potom se to stalo.

Liána zašla do jakéhosi butiku a okamžitě začala jásat nad vystavenými společenskými šaty v její momentálně oblíbené petrolejové barvě. Měly úplně stejnou barvu, jako střevíce, co si koupila u Bati, perfektní stříh....než jsem stačila něco říct, mazala s nimi do kabinky. Seděly na ní, jako by jí je šili na míru. Snad jen v pase byly těsnější, přibrat deset deka, bříško jí začne nepěkně vykukovat. Začal kulit oči - neklamná známka, že vzápětí začne škemrat. Taky že začala.

Nehrozilo, že bych jí tu petrolejovou nádheru pořídila jen tak, ale zavolala jsem babičce a domluvily jsme se, že Liáně koupíme šaty společně - beztak jí v tomto školním roce čeká absolvenstký koncert v hudebce a bude potřebovat něco slušného na sebe. 

 Když jsme vyšly z nákupního centra ven, už se pomalu začínalo šeřit. Zavolala jsem ještě tetě, že se stavíme na kafe, tedy pokud  nezabloudíme, jak je naším zvykem. Vyjet z parkoviště bylo zkouškou trpělivosti - auta stála v dlouhých frontách a šinula se jen velice pomalu. Naštěstí většina jela jinam než my, takže jsme se z front dostaly už na prvním kruháči.

Vzpomínala jsem, kudy že se to k tetě jede - chtěla jsem jet po Rudné pořád rovně, Liána ale tvrdila, že když tu jela s kýmsi minule, určitě odbočovali doprava. Zkusila jsem to též. Sjely jsme z dálnice na malou místní silničku. Minuly jsme zpustle vyhlížející továrnu, nebe pomalu temnělo a bezlisté stromy u cesty vypadaly v inverzním odpoledni strašidelně. Vjely jsme do vesnice, venku nebylo ani živáčka,  pohled na gotický kostel, na dědinu nezvykle velký, také náladě nepřidal. Myslím, že bylo slyšet, jak žuchnul ten kámen, co mi spadl ze srdce, když jsem projela první trochu povědomou křižovatkou. Jupí, nezabloudily jsme! Sice jsme přijely z jiné strany, než obvykle, ale trefily jsme.

K tetě došla i sestřenice, probraly jsme nad kávou horké rodinné novinky a když jsme vyrazily zpátky k domovu, byla už černočerná noc.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Nákupní sargo 28. 11. 2012 - 20:25
RE(2x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 07:59
RE: Nákupní inenaso 28. 11. 2012 - 20:50
RE(2x): Nákupní hospodynka 28. 11. 2012 - 21:12
RE(2x): Nákupní newold®blbne.cz 29. 11. 2012 - 08:48
RE(3x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 08:52
RE(4x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 21:52
RE: Nákupní adil 28. 11. 2012 - 23:01
RE: Nákupní mirekČ 29. 11. 2012 - 02:40
RE(2x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 07:57
RE(2x): Nákupní newold®blbne.cz 29. 11. 2012 - 08:50
RE: Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 08:31
RE(2x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 08:42
RE(3x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 21:56
RE(4x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 22:07
RE(5x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 22:33
RE(2x): Nákupní newold®blbne.cz 29. 11. 2012 - 08:54
RE(3x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 09:04
RE(4x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 22:01
RE(3x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 22:00
RE(4x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 22:09
RE(5x): Nákupní lentilka®sdeluje.cz 29. 11. 2012 - 22:27
RE(6x): Nákupní hospodynka 30. 11. 2012 - 05:30
RE: Nákupní eithne 29. 11. 2012 - 15:50
RE(2x): Nákupní hospodynka 29. 11. 2012 - 21:28