Kamarádka měla v pátek dovolenou a chtěla tudíž vyrazit do Beskyd už v pátek, ale mé záměry byly jiné. Kvůli plánovanému výstupu na Travný bylo třeba příjezdu do Beskyd z jiné strany a přímo v den výletu, abychom zbytečně neplýtvaly předraženým benzínem. Tož jsme jely až v sobotu a přes Frýdek. Cesta k Frýdku je nudná. Není to dálnice, ale někteří řidiči si myslí, že ano. Přímo ve Frýdku se buduje silnice nová a to prý už dálnice bude.
Za Frýdkem jsme odbočily na Nošovice a za nimi začala cesta pomalu stoupat do hor. Beskydy z té strany vypadají impozantně, což jsem bohužel neměla čas vyfotit, protože silnice se vine skrz vesnice a já musela dávat pozor, abych nezajela nějakou slepici či turistu. Také cyklistů se po neširoké cestě plantalo dost, zdá se, že oblíbeným koníčkem Frýdečáků je vyjížďka na kole na Lysou nebo aspoň na Visalaje.
My jely na VIsalaje. Na parkovišti jsme za padesát korun zaparkovaly auto a já hned ztratila parkovací lístek. Sympatická slečna, co mi ho prodávala, slíbila, že si zapamatuje, že jsem platila.
Cesta na Travný byla pěkná, jen málo výhledů. Počasí nám přálo, bylo zataženo, příjemných 17°C a ikdyž vypadalo, že každou chvíli začne pršet, spadlo nám na hlavu jen pár kapek.
výhled až do Tater
Samotný Travný je bohem i turisty zapomenutý vrch, nehostinný, neudržovaný a pustý. Pod špinavým rozcestníkem je sice schrána s vrcholovou knihou, ale lavička pro turisty nikde žádná.
rozcestník
studánka
Zašly jsme i na Malý Travný, ten pro změnu není označený vůbec.
cesta z Malého Travného do Morávky
Zpátky jsme se vracely stejnou cestou a těšily se, že si na Visalajích dáme něco dobrého. Zapadly jsme do první hospody, co jsme uviděly a možná to byla chyba, moc velký výběr neměli. Kamarádka si dala česnekovou polévku, hustou, vydatnou a prý moc dobrou, já hranolky s tatarkou. Byla jich překvapivě velká hromada, dozlatova usmažených. Kamarádka si dala pivo, já chudák řidič kofolu.
Kamarádku už bolely nohy, takže přírodní rašeliniště Obidová jsem šla prozkoumat sama. A víte co? Do rašeliniště nelezte. Bude vám čvachtat v botách. Já měla naštěstí v autě obuv rezervní.
Na Základnu jsme se vrátily notně unavené. Já vic, protože noc předtím jsem špatně spala. To nám ovšem nezabránilo zajít do milované restaurace na jedno. Ale opravdu jen na jedno! Když jsme ho dopily, byla už tma. Jo, podzim se blíží. Ke grilování jsme si musely svítit.