Když opět přišel pátek, vydaly jsme se, dovolenkující kamarádka a já, opět do Beskyd. Neměly jsme s sebou jídlo, takže jsme se musely zastavit v Tescu ve Valmezu, což zapříčinilo, že jsme dojely na Základnu až večer. Vyprahlé po cestě plné uzavírek a kolon zašly jsme na pivko, ogrilovaly klobásky a unavené padly do peřin. Ráno nás zastihlo vyspinkané do růžova. Naše beskydská rána postupem času získala pravidelnost a jasný řád - první, která vstane, postaví vodu na čaj. Po čaji pácháme hygienu, kamarádka se pokouší umýt si vlasy ve škopku. Snídáme co dům dá. Po snídani vaříme kafe a přemýšlíme, jestli se nám chce jít na výlet nebo jen na kratší vycházku. Hrdinsky volíme výlet. Do batohů balíme pláštěnky, vodu a hromadu čokoládových tyčinek. Navzájem se ujišťujeme, že autobus určitě pojede. Na zastávku vyrážíme s dvacetiminutovým předstihem. Autobus jede, dokonce o několik minut dřív. Řidiči na místních linkách jsou milí a rozšafní pánové.
Z autobusu jsme vystoupily na Mezivodí. Předběhly jsme jednu větší skupinku turistů, trochu jsme se bály, že půjdou stejnou cestou jako my, ale takoví blázni to nebyli, šli po značkách, zatímco my zamířily neznačenou lesní cestou na Lučovec. V lese jsme zahlédly skupinky houbařů. Cesta se dvojila, podle mapy měl být napravo krpál, nalevo cesta pohodově stoupající kolem kopce. Zvolily jsme tu pohodovou. Za zatáčkou jsme potkaly dvě houbařky, co jsme viděly už v lese níže. V gumákách a s obrovským košem rázně stoupaly přímo vzhůru. "Jdete na Lučovec?" volaly na nás. "Tam nechoďte, tam je medvěd!" Dobře si svůj revír hlídaly, asi se bály, že jim houby vysbíráme.
Na Lučovci medvěd k naší velké lítosti nebyl, zato jsme vyplašily srnčí. Vyfotila jsem několik menších zvířátek, bohužel mrtvých. Nejspíš je na cestu vyplavily prudké deště, ale vypadalo to jako by je stihla nějaká lokální apokalypsa.
Že si houbařky chránily revír je pochopitelné - houby v teplém a vlhkém počasí rostly tak dobře, že i já jsem je viděla. Hned u cesty a bez hledání.
Pokračovaly jsme přes Kozí hřbety - jsou tam pěkné výhledy do okolí (a samozřejmě i na Lysou horu) a přes Javořinku do Bílé.
Lysá z Kozích hřbetů
bodlák a Lysá
cestou
sjezdovky v létě
večeře