Kopcem blátem

 V sobotu odpoledne jsem lákala potomky na vycházku na kopec nad Základnou, ale nenalákala. Tak jsem šla sama. Podél lesní cesty ležely úhledně vyskládané klády, neklamná známka právě probíhající těžby.

Tu cestu dobře znám, za chvíli mě začala nudit, do hloubi lesa vedly blátivé stopy po technice a tak jsem se celá zvědavá vydala podívat, kdeže se zrovna kácí. Koleje po těžké technice byly hluboké, šla jsem raději vedle nich, i tak mi v botách brzy čvachtalo bláto. Stopy vedly příkrým svahem pořád vzhůru. Na vrchu byl vykácená mýtina  a překvapení - parádní výhled na Lysou horu. Postavila jsem foťák na pařez a fotila, škoda jen toho oparu v horkém počasí. Nu co, zaskočím sem pro lepší snímky až bude chladněji.

Došla jsem ke staré hájovně. Je to malebné místo s lavičkama a zarůstajícím výhledem na protější kopce.

Vracím se zpátky, už ne lesními zkratkami, ale po cestě. A najednou .....BAF. Byli tam dva, velcí, tiše číhali na nic netušící turisty. Tak kvůli nim jsem měla zablácené boty!