O půl páté mě vzbudil muž a chtěl doklady od auta.
V šest mě probudila dcera a chtěla zeměpisný atlas.
O půl sedmé mě probudil budík, tak jsem vstala z postele a šla vytáhnou nejmladší dítko z postele.
V sedm jsem začala vyndávat nádobí z myčky, co jsem tam naskládala veče. Nebylo umyté. Že bych zapomněla zapnout myčku?
O půl osmé odešla dcera do školy poté, co se zcela samostatně nasnídala a vypravila. Já neměla čas, pokoušela jsem se zapnout myčku.
Kolem osmé jsem usoudila, že myčka je pokažená, jelikož nereagovala na mačkání čudlíků, vytahování ze zásuvky ani na sprosté kletby, jimiž jsem ji častovala.
O půl deváté jsem proklela všechny mizerné internetové vyhledávače za to, že nedokázaly najít jediného opraváře myček v mém blízkém okolí. Nebo aspoň v okruhu dvaceti kilometrů. Podařilo se mi najít číslo na svého dvorního opraváře pračky, ale za nic na světě jsem se mu nemohla dovolat.
V devět jsem umyla okna v obýváku i s žaluziemi. Zalila jsem kytky a polila šicí stroj. Doufám, že to přežil. Vyluxovala jsem. Kato učinil překvapivý objev, že se u nás doma nadstandartně práší.
O půl desáte jsem umyla ručně všechno špinavé nádobí z myčky. Šestrkát jsem musela napustit dřez teplou vodou a to nepočítám oplachování pod tekoucí studenou.
V deset mi opravář volal, co že potřebuji, že má ode mne hodně zmeškaných hovorů. Ten dobrý člověk opravuje úplně všechno a v pondělí si myčku odveze na opravu.
O půl jedenácté jsem se vypravila na nákup.
O půl dvanácté jsem se vrátila domů a začala vařit oběd.
11.45 jsem zjistila, že mám jen jednu bramboru.
Do dvanácti jsem přesvědčovala synáčka, že má zajít do obchodu pro brambory.
Ve dvanáct jsem se tam vypravila sama.
Netuším, jak jsem to udělala, ale v jednu byl oběd na stole.
V jednu také přišla domů mladší dcera. Přišla v papučích. Spolužačka jí sebrala botu a někam zašantročila. Napsala jsem mail učitelce. Dceru jsem poučila, že neufnguje myčka a že když použije nějaký hrneček nebo talířek, musí ho po sobě hned umýt.
O půl třetí přijel manžel z práce. Přijel tuze spokojený, protože s kolegy slavil narozeniny. Seznámila jsem ho se stavem myčky a také s tím, že si po sobě musí umývat nádobí.
Kolem třetí se přiřítila starší dcera ze školy. Vysvětlila jsem ji, že domácnost je ve stavu nouze a že po sobě musí umývat nádobí.
Mladší dcera mě přinutila vlézt do bazénku plného ledové vody. Následně jsem si musela napustit vanu horké vody a na dvacet minut se do ní naložit, abych se rozmrazila. Přitom jsem umyla nějaké nádobí od oběda.
Ve čtyři hodiny odpoledne jsem pozalévala vyprahlé záhony. Paže se mi od konví plných vody protáhly aspoň o pět centimetrů.
O půl páté vylezla zmrzlá dcerka z bazénku a přemístila se do vany. Mokré šlápoty se táhly celým domem. Utřela jsem je.
Před pátou mě posedl záchvat hyperaktivity. Vytáhla jsem na dvůr štorkle a začala ho natírat bílou akrylovou barvou. Při práci s akrylovými barvami na mě pokaždé padne velice umělecký pocit, asi že je to takové patlání.
O půl šesté začalo pršet. Narychlo jsem sklízela štorkle a plechovku s barvou. Než jsem umyla štětec, pršet přestalo.
V šest jsem si uvařila čaj a sedla k noťasu abych si přečetla zprávy a zazanamenala pro budoucí generace své úžasné myšlenky.
O půl sedmé jsem vystydlý nevypitý čaj vylila na zem. Klika, že nesladím, aspoň to šlo dobře vytřít a nelepilo to.
V sedm jsem si pustila malé růžové poníky.
O půl osmé mě popadla chuť na něco sladkého. Pustila jsem se do pečení oplatek. Přitom jsem stále koukala na poníky.
O půl deváté si mladší dítko psalo úkol do anglličtiny. Chroupalo k tomu oplatky. Potom se šlo se mnou koukat na poníky.
V devět šly obě holky do postele, mladší usnula, starší se učila. Vyčistila jsem si zuby, vydrbala připečený plech, opláchla pár talířů a také se odebrala do pelechu.