Hablina | Jen si to zase srovnám

A večer odfajfkuju, jestli jsem všechno stihla podle plánu.

 Uklidňuju se. Stejně se ale potřebuji vypsat. Že se uklidňuji odvozuji z toho, že jsem dnes v noci spala o dost lépe, vzbudila jsem se až těsně před čtvrtou hodinou ranní. Rozhodně jsem kopala trubky méně než včera! Vzbudilo mě, že jsem zapomněla, kam jsem před lety uložila ten přebytečný 1m² dlaždic z předsíně. A já to fakt zapomněla. Dnes dopoledne tedy budu zgrýňat po hůře a hledat dobře uložené dlažky. Jestli je nenajdu...hmm...bude naše předsíň vypadat velice zajímavě.

Odpoledne mě čeká vysttěhovávání kuchyně. Čtyři spodní skříňky, šuplata, všechno zaplněné nádobím do posledního místečka. Nejdřív ovšem musím přinutit dcerunky,aby si čistokrásně uklidily budoir, abych tam věci z kuchyně mohla složit. Momentálně není na podlaze tolik volného místa, aby se tam dalo bezpečně šlápnout.

Včera jsem chytla parádní záchvat rýmy, když jsem stěhovala knížky z komory. Poučila jsem se a dnes jsem si hned vzala všechny možné léky na alergii, co mi padly pod ruku. Myslím ale, že nejhorší mám za sebou, nic zaprášenějšího než sbírku verneovek a mayovek doma nemáme.

 Rozednilo se, první dítko vstává a skučí, že chce snídani.