Včera napadlo dvacet centimetrů sněhu. Dvakrát. Vím to, protože dvakrát jsem sníh odhazovala, jednou dopoledne a jednou odpoledne. Odklízela jsem sníh i pozdě večer, když jsem se vrátila z návštěvy kamarádky, ale to už byla jen trošička, slabých pět centimetrů, to se ani nepočítá.
Dnes ráno bylo dobrých patnáct čísel sněhu na chodníku znova. Po ulici chodili dva malí kluci s lopatou a nabízeli lidem, že jim za malý peníz sníh odklidí. Moc zákazníků asi nepřemluvili, naše ulice je plná pracovitých chlapů, kterým lopata nesmrdí, sníh si tady každý odklízí sám. Nejkrásnější a nejuklizenější chodník mají důchodci na začátku ulice. Odpoledne navíc projelo chodníkem malé odklízecí autíčko (netuším, jak se to vozidlo správně nazývá) a chodník odhrnulo a posypalo solí.
Aby mi náhodou nezměkly svaly, odklidila jsem ještě sníh na potoce, samozřejmě za vydatné pomoci Anči. Anči potom vzala metlu a kluziště hezky umetla. Moc krásné to tam máme. Dokonce i Liána se odhodlala a trochu si zabruslila. Než jsem jí brusle zase sebrala já. Baví mě to. Baví mě to velmi, konečně po dlouhé době způsob pohybu, při kterém se nenamáhám ani nedusím.
ledová stezka - a na konci kluziště