adil: Ještě jsem se vrátila, jen tak se vzpomínkou k té "bordelařině" mých synů. Když slova nepomohla a mě už "tekly nervy", že mají binec v zásuvkách a školních věcech,párkrát jsem otevřela okno, zásuvku popadla a obsah vyklopila ven. Naštěstí z přízemí, do zahrady a do trávy,a co jim zbývalo,jít a pěkně si to srovnat Vím, v té chvíli jsem asi byla hrozná matka,no už je to dávno, ale uznejte, být v domě jediná ženská a samí chlapi, to abych svatozář nad hlavou měla taky jsem někdy musela býtabych to přežila