Budiž světlo

8. prosinec 2007 | 15.53 |
› 

 8. prosince 2007 v 15:53

Po novém koberci přišlo na řadu světlo. Z prodejny se svítidly jsem si přinesla domů pět tlustých katalogů a strávila dva večery prohlížením a vybíráním. Výběr byl o to složitější, že máme obývák ve stylu "každá ves, jiný pes", světlo tedy mělo být co nejjednodušší, nenápadné, prakticky neviditelné. Světlo jsem objednala a čekala, až dorazí. V den D jsem došla do obchodu a překvapilo mě, v jaké obrovité krabici bylo světlo zabaleno. Musela jsem se vrátit pro auto, protože tu obrovskou věc bych jen tak v ruce neodnesla, ne že by byla těžká, ale ty míry...
Dnes dopoledne vrhla jsem se do instalace. Potěšil mě návod - jako první krok tam bylo nakresleno, že dmám vypnout pojistky. Je vidět, že výrobce myslí i na méně talentované kutily. Moderní světla se nevěší na staré dobré lustrháky, ale na dvě hmoždinky a vruty. Jelikož bydlím v tradičním starodávném domě s dřevěnými stropy, hmoždit bylo netřeba, jen jsem vyvrtala dvě dírky, do kterých zajely vruty jak po másle a začala se babrat s elektrikou. Původní hranatá čokoláda nepasovala do plochého vnitřku světla, nová, plochá, dodaná výrobcem, měla tak titěrné šroubky....Začaly mě bolet ruce a za krkem. Do toho přišlo dítko ve věku kritizujícím takřka vše a pravilo, že ten lustr je hnusný, má hnusné stínidlo a ať tam nechám jen holou žárovku. Balancujíc na žebříčku, nemohla jsem ho ani fyzicky ztrestat. Zneužila jsem ho tedy k podávání šroubováků, upadlých šroubečků, žárovky...I bylo dokonáno. Zapnula jsem pojistky a za obdivu celé rodiny rozsvítila.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře