Koberec - pokládka

2. prosinec 2007 | 08.06 |
› 

 2. prosince 2007 v 8:06

Hnána radostí z nového koberce, vyklízela jsem z obýváku nábytek už v době, kdy jsem čekala na dovoz. Náš obývák není velký, ale těch krámů, co se tam vejde...Jako naschvál stál každý kousek nábytku na koberci, i bylo nutno jej odtáhnou a vystěhovat někam pryč. Kam pryč, zůstáválo do poslední chvíle nejasné, prostě jsem popadla stolek či skříňku a šoupala ji, až jsem ji došoupala, většinou do kuchyně, kde brzy nebylo k hnutí a dostat se k lince pro hrnek čaje šlo jedině přelezením uvedených krámů nastavěných doprostřed kuchyně.
Dítka spolupracovala při této akci velmi neochotně, zoufale se držela posledního ostrůvku klidu u počítače a když jsem po vyhození starého koberce chtěla vytřít podlahu, dcera zvedla nožky a vyděšeným hláskem se ptala "Mami, to budu muset vstát?" Nemusela, jen jsem ji trochu posunula i s židlí, obkroužila hadrem a zase vrátila zpět. Mimochodem - je neuvěřitelné, kolik svinčíku se najde pod kobercem. Letitý prach, drobky, které propadly až dolů a ani výkonný vysavač neměl šanci je vysát, špendlíky, kostičky lega....připadala jsem si jako šmudla, když jsem viděla, co tam toho bylo. A honem položit nový koberec a všechny krámy zpět.
Při malování či jakýchkoliv kramařících akcích většinou doma něco změním, nebaví mě vracet nábytek na stejné místo a tak chudák manžel po příchodu domů občas nemůže najít skříň či kuchyňský stůl, neb během jeho nepřítomnosti došlo k přesunu. Záminka k tomu mi stačí malá, třeba jen gruntování. Pokládka koberce se tedy stala velkou výzvou, přestavěla jsem v obýváčku prakticky všechno.Prvními kritiky se staly dětičky, líbilo se jim, že obývák díky světlému koberci zesvětlal a projasnil se, ovšem ta vitrína s porcelánem po babičce, ta se dostala na hodně dominantní místo mezi dvěma okny, tu prý bych měla dát pryč, tu tady nechtějí. No, mají smůlu.
Manžel přišel v noci z práce, usedl k počítači, něco se mu nezdálo. Rozhlédl se a žasnul. Chvály jsem se ovšem dočkala až ráno, neb jsem už spala, znavená tou dřinou, jak poleno.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře